Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Region

Jaroslav Janota

Vzpomínáte na sektu Repelent 21?

Před čtyřmi lety vešla ve všeobecnou známost ve Zlínském kraji podivuhodná organizace zvaná Repelent 21. Rozhodla se tak nějak po bolševicku, že vítězi voleb vysvětlí s kým má jít do koalice.

30.8.2016 v 6:57 | Karma článku: 16.80 | Přečteno: 505 | Diskuse

Jaroslav Janota

Kraji vládnou komunisti

Změníte to? Dovolil jsem citovat předvolební heslo strany TOP 09 do krajských voleb ve Zlínském kraji. Samozřejmě nic proti antikomunismu.

19.7.2016 v 18:08 | Karma článku: 32.52 | Přečteno: 2725 | Diskuse

Jaroslav Janota

Proč zdravím řidiče autobusů?

Hlavně proto, že mne rodiče učili, že když někam vejdu mám pozdravit. Ale také proto, že si těžké práce řidičů autobusů hluboce vážím. Už jen proto, že jako člověk, který nikdy nevlastnil řidičák jsem závislý na veřejné dopravě.

12.7.2016 v 21:12 | Karma článku: 24.39 | Přečteno: 998 | Diskuse

Jaroslav Janota

Zámek Napajedla-když se vlastník považuje za nadčlověka

Za posledních téměř 80 let, od doby kdy se majitelem zámku stal Jan Antonín Baťa blahé paměti, jen dva vlastníci uzavřeli přístup veřejnosti do zámeckého parku. Ale to už každý obyvatel malého města v údolí řeky Moravy dávno ví. Pan Jan Antonín Baťa byl jistě tvrdý kapitalista, úspěšný podnikatel, vyznavač korporativismu a snad i to co si lze představit dnes pod pojmem oligarcha. Přesto měl v sobě něco co většině současných podnikavců zoufale chybí. Lidskost, pokoru, úctu ke svým spoluobčanům. A to z něj dělá legendu, součást historie této země. Na rozdíl od mnoha současných hokynářů, kteří se dnes považují za nadlidi a zítra po nich ani pes neštěkne. Jan Antonín Baťa hned po koupi zámku v Napajedlích otevřel zámecký park široké veřejnosti. Proč? Jednalo se přece o jeho soukromý majetek. Proč by se měl majitel dělit o svůj privátní majetek s obyčejnými lidmi, občany města? Protože slovy klasika, nikdo nejsme ostrov. Všichni žijeme ve společnosti ostatních lidí a i když si to někteří nechtějí připustit, nikdo nestojí nad ostatními.

5.8.2014 v 9:57 | Karma článku: 18.53 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Jaroslav Janota

Zámek Napajedla-ukázka bezohlednosti současné majitelky

Historie Napajedelského zámku je dlouhá. Ovšem v posledních sto letech neměla tato budova příliš mnoho majitelů. Po šlechtické rodině Baltaci, která postavila proslulý hřebčinec, se majitelem zámku stal v roce 1935 Jan Antonín Baťa. Altruismus tohoto soukromého vlastníka zámku je v přímém protikladu k sobectví a bezohlednosti současné majitelky. První čin, který pan Baťa udělal, bylo totiž otevření starého a vzácného zámeckého parku pro veřejnost. Zámecký park se tak stal veřejným parkem, sloužícím všem obyvatelům a občanům Napajedel bez rozdílu. Čin, který současní tzv.podnikatelé nejsou schopni svou omezenou myslí vůbec pochopit. Od majitele firmy Baťa šlo o čistý altruismus. Otevření zámeckého parku, jeho hlídání a údržba stály samozřejmě nemalé peníze navíc. Peníze, které nepřinášely žádný okamžitý zisk. Ovšem dlouhodobě přinesly hlavně velmi dobré vztahy s většinou občanů města a zástupcích občanů na místní radnici ani nemluvě. Chodník přes zámecký park tak začal sloužit jako veřejná komunikace pro pěší a podstatně zkrátil cestu obyvatel z jižní části Napajedel do centra města. To bylo před téměř 80 lety!

6.2.2014 v 14:21 | Karma článku: 35.04 | Přečteno: 8215 | Diskuse

Jaroslav Janota

Na podzim 1975 v Březolupech už si příliš nevzpomínám

Je to už 38 let. A mně bylo šest let a šest měsíců. A začátkem září 1975 jsem šel poprvé do školy. I když do školy to tak úplně nebylo. Zatímco poslední rok mateřské školky v budově zámku v Březolupech, byl hezký. Vstup do první třídy byl docela zklamáním. Stará škola se opravovala a fungovaly pouze třídy pro druhý stupeň. První stupeň se učil, kde bylo zrovna místo.

8.9.2013 v 14:46 | Karma článku: 12.02 | Přečteno: 545 | Diskuse

Jaroslav Janota

Moje rodné město.

Narodil jsem se ve Zlíně. I když tehdy se toto město jmenovalo Gottwaldov. Vždycky mne zajímalo jak je možné, že se lidé bez reptání vzdají jména vlastního města. Obzvláště města s takovou tradici jakou měl předválečný Zlín. Pravdou je, že Zlínu bylo změněno jméno už v roce 1949. Tedy v době kdy tehdejší prezident Gottwald byl stále naživu. Člověk si dnes vůbec neumí představit kolik servility je k takovému kroku zapotřebí. Pojmenovat celé město podle člověka, který ještě žije. Co vlastně autor takového zvrhlého nápadu od takového okatého příkladu rektálního alpinismu, vlastně očekával? Obyčejné povýšení či snad příslib příští kandidatury na post ředitele zeměkoule? Nebo byl hlavním důvodem jen prostý strach a na ten je třeba trocha lokajské povahy a upřímné podlézání vrchnosti. V této disciplíně má malý český či moravský člověk trénink dlouhý mnoho set let.

23.3.2010 v 14:03 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 1350 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2197

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.