Štědrý večer je svátek zrození naděje. Zrození světla uprostřed temnoty. Narodil se syn boží v těle člověka, aby smyl všechny naše hříchy.
Je to krásné poselství. Inspirativní příběh. Sám jako nevěřící dokážu přesto ocenit jeho sílu a morální poselství. Starý vtip říká, že bůh miluje ateisty proto, že jej neobtěžují svými starostmi jako lidé věřící. A proto je také stvořil a nadal mimořádnou schopností, aby o něm pochybovali či dokonce odmítali jeho existenci. Ale možná je, slovy profesora Langdona, víra velký dar, který se prostě někomu nepoštěstilo obdržet. Ať je to tak či tak, každá víra a každý bůh žádá od těch, kteří jej uctívají jen to nejlepší, co mohou nabídnout.
Aby se člověk stal dobrým křesťanem, dobrým židem či dobrým muslimem, musí se snažit stát se především dobrým člověkem. Tak to každý bůh chce a tak to každá víra vyžaduje. Zlý člověk zkrátka nemůže být už ze své podstaty dobrým věřícím. Pokud tedy víra v boha přispěje k tomu, aby se člověk stal dobrým člověkem, mohu to jako ateista jen ocenit. A tleskat ve stoje takové víře.
Jako každý rok budou i letos křesťané oslavovat narození svého spasitele. Chudého dítěte, chudých rodičů. Narozenému ve chlévě. Dítěte, kterému se přišli poklonit i samotní králové. Dítěte, které muselo i s rodiči uprchnout ze své země, protože mu hrozila krutá smrt při vraždění neviňátek. Dnes stejně jako tenkrát se každý člověk ve svém nitru musí rozhodnout, zda vyznává hodnoty Ježíše či hodnoty, které představuje král Herodes. Zda vyznává soucit, lásku k bližnímu, milosrdenství Samaritána, či nedůvěru, podezřívavost, nenávist, zlobu a strach z neznámého.
Nevím zda bůh stvořil člověka k obrazu svému. Vím, ale, že ve své historii stvořil člověk tisíce bohů různých jmen a vlastností. A že zlí lidé dokázali zneužít jména všech bohů k ospravedlnění páchání zla. Zla, které nevychází z boží vůle, ale z lidské touhy po moci, prospěchu, majetku a ovládání jiných lidí. Zla, které nemá s bohem či vírou v něj nic společného. Bůh si nežádá špatné skutky. Naopak. Chce po svých věřících, aby byli dobrými lidmi, protože jen takoví jsou hodni uctívat jeho jméno. A většina věřících to také dělá. Žijí životem dobrých lidí, aby si zasloužili boží lásku a milost.
My nevěřící zkrátka jen děláme to, co je správné a neděláme to, co je špatné, protože nás to tak rodiče naučili. Tedy většinu z nás. A slavíme vánoce. Jako svátky vítězství slunce nad temnotou. Jako svátky lásky k svým bližním. Jako svátky míru a pokoje. Nevzdáváme sice slávu bohu na výsostech, ale přejeme na zemi pokoj všem lidem dobré vůle!
