Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žádný nelegální bubák ve Zlínském kraji

11. 09. 2016 23:01:00
Myslíme na budoucnost. Na život našich dětí a vnoučat. Nejsme žádní xenofobové. Nemáme strach z ničeho neznámého. Obáváme se bubákizace Evropy. A to je zcela reálná hrozba.
Každý ví, že bubáci jsou hodní jen, když je jich málo. Ale jakmile je jich více začnou prosazovat svůj styl a způsob života, začnou prosazovat své zájmy. Na světě je plno bubáků. A nyní se nám začali šířit i do Evropy. Je třeba je zastavit dokud je čas. Evropská unie je už zcela v područí bubáků a jejich přisluhovačů, kteří by i do naší země chtějí distribuovat tyto nebezpečné cizáky. Nechceme se dožít budoucnosti, kdy bubáci budou mít své vlastní školy, obchody a veřejné záchodky. Kdy vytlačí z naší kultury vlastenecké vodníky, bludičky, ježibaby a hloupé Honzy. A zbudou tu jen samí Bubáci ze zahraničí.

Viděli jste už v našem drahém Zlínském kraji nějakého toho bubáka? Samozřejmě, že ne. A je to právě naše strana křivé demokracie-tokiotalaš v koalici se stranou přátel organizovaného (Zločinu), která jako jediná síla dosáhne toho, že se na současném stavu bez bubáků, v našem kraji nic nezmění. Na naše vlastenecká strašidla si od cizích bubáků sahat nedáme. Ať jsou jaká jsou, jsou naše.

Když už se máme my, naše děti a naše vnoučata něčeho bát, tak ať to jsou strašidla, která dobře známe. Ať jsou to strašidla, které jsou v této zemi dobře integrována již po několik generací. Ať jsou to strašidla, která jsou pevnou a nerozbornou součástí naší skvělé kultury. Nestojíme o cizí bubáky. Každý ví, že tito nemají zájem asimilovat se do většinové strašidelné společnosti na kterou jsme tady tak zvyklí. Chceme být nadále společnosti s vlastními a tradičními strašidly. Cizinec není našinec. Zkrátka byli jsme tu před bubáky a budeme i po nich.
Autor: Jaroslav Janota | neděle 11.9.2016 23:01 | karma článku: 17.54 | přečteno: 815x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.56 | Přečteno: 125553 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.86 | Přečteno: 10399 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 30.70 | Přečteno: 3274 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 28.15 | Přečteno: 1496 |

Další články z rubriky Zlín

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kdo jinému jámu kopá....aneb...--Babiš gaunerem.

Před půl rokem by mně ani nenapadlo, že půjdu k volbám s volebním lístkem hnutí ANO. Jen okrajově jsem sledoval frontální útok na jeho předsedu, přemýšlel o presumci neviny a divil se čím dál víc. Včera mne kampaň dorazila.

1.10.2017 v 10:46 | Karma článku: 19.90 | Přečteno: 911 | Diskuse

Šárka Podhányiová

Na houby pane Hitchcock, na houby...

A je to konečně tu! Sezona zahájena. Najít nějaký ten hřib, to vždy potěší, vrátit se domů s prázdnou, to nepotěší, ale nenajít nic a to ani cestu domů, tak to je vysloveně jackpot. A co teprve když vám z toho přeskočí?

26.9.2017 v 8:13 | Karma článku: 7.62 | Přečteno: 239 | Diskuse

Jana Majová

Davidův svět. O svalové dystrofii potřetí.

Pokud máme své strážné anděly, tak ten Davidův je zvláště roztržitý a ochraňovat jeho svět zapomněl hned několikrát. Přesto ho péče téměř andělská doslova obklopuje.

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.66 | Přečteno: 657 | Diskuse

Šárka Podhányiová

Jak jsme věřili "dží pí esce"

V dnešní době moudré techniky, kdy stačí zapnout aplikaci od v oboru daných vývojářů, mnohdy vypínáme vlastní mozek daný pro změnu vývojem existenčním.

13.3.2017 v 8:18 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 549 | Diskuse

Šárka Podhányiová

Když přijdou esesáci...

"Wo sind?!" Křičí na ni jeden z vojáků. "Sag ́s mir!" Burácí a vztekle ji přirazí ke stěně. Ona mu sice rozumí, ale neví. Neví KDE JSOU...! Voják zasyčí jako jedovatý had: "Letzte Mal! WO SIND?!"

8.2.2017 v 8:02 | Karma článku: 36.63 | Přečteno: 3631 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2194

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.