Jaroslav Janota

Uprchlíci kam se podíváš

5. 07. 2015 18:04:08
Také jste si v posledních týdnech všimli jak opravdu hodně frekventované je v Česku populární téma uprchlíci?

Vypadá to, že na jednoho uprchlíka, který požádá v Česku o azyl připadají čtyři blogy, tisíc komentářů, dva novinové články a jedna televizní reportáž na dané téma. Některé vtipy se ve společnosti asi opakují již celá staletí. Jen se mění jejich osoby a obsazení. Mně současná mediální situace připomněla dobu kdy zemřel Leonid Brežněv. Také se o tom pořád mluvilo. Ten vtip by dnes asi zněl takto. "Zapnu televizi - uprchlíci, zapnu radio - uprchlíci, otevřu noviny -uprchlíci. Člověče já už se bojím otevřít konzervu." Ne, že by téma uprchlíci bylo tak nepodstatné. O azyl v Česku žádá ročně i několik stovek lidí. Pravda před deseti lety to bylo až desetkrát více a uprchlická hysterie se tenkrát nekonala.

Zejména občanská válka v Sýrii dala do pohybu miliony uprchlíků. Pravda před dvěma lety se válka dala ještě dobře zastavit. Dříve než došlo k tehdy předpovídané humanitární katastrofě. Jenže protiamerické protesty tehdy zásahu jediné síly, která byla schopná porazit síly diktátora Asada zabránily. Mám na mysli ozbrojené síly USA. Navíc v té době ještě hlavní opoziční síly tvořili příslušníci demokratické opozice proti Asadovi. A uprchlíků byly dva miliony. Dnes vládne na území Sýrie samozvaný tzv.Islámský stát a uprchlíků je více než pět milionů! A Libanon, Jordánsko a Turecko ten nápor nezvládají.

Samozřejmě, že množství uprchlíků je problém. Zvláště, když se k nim přidají ještě uprchlíci z Afriky. Na to jak rozlišit ekonomického uprchlíka od politického existuje v každé členské zemi Evropy poměrně důkladné a dlouhé azylové řízení. Takže obavy českého prezidenta a jeho ideových sympatizantů z extremistů v řadách uprchlíků jsou plané. Ale i kdyby mezi žadateli o azyl byli takoví jedinci, co s tím lze dělat? Vrátíme snad sto uprchlíků zpět do uprchlického tábora, protože by mezi nimi mohl být jeden extremista? Nebo to máme právo udělat, když takových jedinců bude pět, deset, třicet? Co bude s tím zbytkem? Taktika ať si každý pomůže sám není zrovna příliš humánní.

Také pseudoargumenty, nic jim nedávejte, sami máme málo, patří do společnosti, kde platí zákon džungle či právo silnějšího. Já ale doufám, že lidská společnost se od doby kamenné pohnula přece jen více dopředu. Také kecy ve stylu, když je vám jich tak líto, vezměte si je domů jsou hloupé jako jejich autoři. Je to stejná hloupost jako říct, když tam chcete jezdit autem tak si tam postavte silnici nebo dálnici. Od toho si snad každý daňový poplatník platí stát a jeho orgány, aby řešil problémy, které nevyřeší jednotlivci.

Předci většiny současných Evropanů byli kdysi uprchlíky na území, kde nyní žijí. Evropa zažila velké pohyby osob od prvního velkého stěhování národů. Česko jen za posledních sto let poslalo do zahraničí několik set tisíc emigrantů. Zdá se jakoby na to chtěli někteří zapomenout. Hloupé připomínky o jiné kultuře uprchlíků také neuspějí. V čem vlastně spočívá ta evropská kultura? Ve schopnosti lépe vyjadřovat rasovou, národnostní či náboženskou nenávist? Tím bych se být Evropany zrovna dvakrát nechlubil.

To, že uprchlíci utíkají z území tzv.Islámského státu přece automaticky neznamená, že to jsou nebezpeční extremisté. Byli snad uprchlíci před bolševismem, bolševici či uprchlíci před nacismem, nacisté? To je logika absolventa velmi zvláštní školy. Přesto to někteří myslí vážně. Je třeba si přiznat, že Evropa a Evropané zbytku planety hodně dluží. S imigranty z Evropy mají neblahé zkušenosti na všech ostatních kontinentech. V severní Americe se Evropanům málem podařilo zcela vyhladit původní obyvatelstvo. Totéž se týká střední a jižní Ameriky, Austrálie. Lodní zájezdy evropských, otrokářských, cestovních kanceláří, které odvážely původní africké obyvatele na jiné kontinenty proti jejich vůli, také ještě nebyly zcela splaceny.

Nejsou to asijští ani afričtí uprchlíci, kteří ruinují krajiny do kterých prchají. Byli to naopak evropští imigranti, kteří se v Americe, Asii, Africe a Austrálii chovali jako kobylky. Plundrovali místní přírodní zdroje a nemilosrdně vyhlazovali původní obyvatele. Ta infrastruktura, kterou v době kolonialismu vybudovali byla stokrát zaplacena zdroji, které zvyšovaly bohatství obyvatel imperiálních mocností. Je pozoruhodné, že ti zejména neoliberálové, kteří nejvíce křičí proti bariérám a omezením dovozu zboží ze zahraničí do Evropy, také nejvíce křičí za stavění zdí proti svobodnému pohybu osob z těchto zemí. Inu, není svoboda jako svoboda.

Když jsem navrhoval znovu zavést kvoty na dovoz zboží do Evropy, které platily do koncové 20.století, byl jsem obviněn z toho, že chci z Evropy udělat izolovaný koncentrační tábor. Nevím jak do představy neoliberální svobody zapadá maďarský, čtyřmetrový plot na hranici se Srbskem? Myslím, že tato stavba zavání opravdovým koncentračním táborem. Někteří z nás si ještě živě pamatují na život v zemi za ostnatým drátem na hranicích. Nic příjemného. To, že neoliberální bezohlednost a sobectví v EU vytlačuje normální lidský soucit a empatii je alarmující.

Nepřeji všem těm bojovníkům proti přistěhovalcům nic zlého, ale docela bych jim přál, aby si zažili na vlastní kůži pocity uprchlíků, kteří nemají vůbec nic kromě vlastních holých životů.
Pokud platí karmický princip, tak to jistě brzy zažijí. Když ne v tomto životě, tak v příštím.

Autor: Jaroslav Janota | karma: 15.79 | přečteno: 1247 ×
Poslední články autora