Tak nás zase straší islámem. Pár psychopatů plných nenávisti k ostatním lidem a patrně i k sobě samým se rozhodlo vraždit. A protože jejich vlastní nenávist a samotná existence jim připadala bezvýznamná, rozhodli se vraždit ve jménu čehosi většího. Bůh se na to hodí vždycky. Mám podezření, že proto lidé stvořili bohy, aby mohli zabíjet své bližní z nějakých ušlechtilejších pohnutek než z vlastního pocitu malosti. Samozřejmě tvůrci velkých světových náboženství neměli nikdy v úmyslu vytvořit důvod, proč zabíjet jiné. Velké i menší náboženství vznikla jako soubor morálních pravidel, kterými se lidé mají řídit. Neznám víru, která by naváděla své ovečky k tomu aby loupili, kradli, podváděli či vraždili. A není takový ani onen obávaný islám. Právě naopak. Je zábavné jak se někteří bojovníci proti islámu snaží zoufale dokázat násilnou podstatu tohoto náboženství citáty z Koránu napsaného před mnoha staletími. Paradoxně se tak dostávají argumentací do skupiny fanatických Islamistů, kteří v podstatě dělají totéž.
Snaží se svou zoufalou nenávist obhájit nějakými svatými texty, které ač je napsal člověk, prý pochází od boha. Vykládají si slova jedné knihy opravdu do písmene. Jenže staré texty opravdu nejsou žádným extra morálním vodítkem, pokud se berou doslova. Včetně bible a zejména starého zákona. Tam se také najde lidské nenávisti opravdu hodně. Jenže je to jen kniha. Jedna z mnoha knih napsaných lidmi. Že se dá v praxi zneužít výklad i tak jednoduchého textu jako je desatero božích přikázání nás poučila historie lidstva. Ta dávná, stará více než tisíc let, ale i ta nedávná z minulého století. Máme se bát muslimů, protože chtějí nám všem nejen vnutit svůj způsob života, ale dokonce nám řezat hlavy? Proč bych tomu měl věřit? Že se pár psychopatů rozhodne před zbabělou vraždou křičet frázi o tom, že bůh je veliký? Co to má proboha společného s bohem, vírou či náboženstvím? Máme snad věřit, že 1,5 miliardy muslimů jsou otrlí vrazi, jejichž celoživotním posláním je vraždit ty, kteří v jejich boha nevěří? Poněkud směšná představa. A zoufale naivní.
Drtivá většina muslimů se jaksi ve svých životních hodnotách nijak extra neliší od nemuslimské většiny obyvatel této planety. Tak jaký v jiných případech jsme všichni lidé a toho co máme společného je mnohem více než toho, co nás rozděluje. A nezáleží na tom zda je to barva pleti jazyk, národnost či náboženství. Ve své podstatě jsme všichni stejní. A máme stejná práva a svobody. Máme touhu žít v míru, vytvářet rodiny, vychovávat děti. Tedy naprostá většina z nás. Z téměř sedmi miliard obyvatel této planety. Vždy se samozřejmě najde někdo, kdo se snaží dokázat svou nadřazenost, kdo se snaží sám sebe přesvědčit, že je něco více než ostatní kolem nás. Někdo kdo si myslí, že jeho práva a jeho svoboda, stojí nad právy a svobodami těch ostatních. Není tomu tak. Aby lidská společnost skládající se ze sedmi miliard jedinečných, lidských individualit mohla efektivně fungovat, musí každý z jednotlivců pochopit, že jeho práva a svobody končí právě tam, kde začínají práva a svobody toho druhého jedince. Je smutné kolik lidí ještě dnes, v informačním věku, nedokáže tento jednoduchý fakt racionálně pochopit.
Ale vraťme se k imaginární hrozbě islámu pro vyspělou a kulturní evropskou společnost. Žádná hrozba tu není. A statistika hovoří v tomto směru jasně. Terorismus radikálních a fanatických šílenců, kteří zneužívají islám ke svým zbabělým zločinům není nijak výrazně více než bláznů vraždících z jiných pohnutek. Ba právě naopak. Když si uvědomíme kolik nevinných obětí mají na svědomí ti kulturní Evropané a střet zastánců jejich bizarních ideologií jen v minulém století, těžko můžeme nazývat zrovna muslimy barbary, před kterými je nutné tuto rádoby vyspělou, evropskou kulturu důsledně chránit. Samozřejmě existují obecně kladné vlastnosti, ke kterým se právě většina Evropanů klopotně dopracovala. A jednou z nich je tolerance jiných kultur, způsobu života a respektování základních lidských práv a svobod všech obyvatel této planety. Včetně práva svobodně vyznávat jakoukoliv víru v boha. Právo na náboženské přesvědčení je jedním z těch základních práv každého člověka. Proto mi nevadí muslimské mešity, tak jako mi nevadí židovské synagogy či křesťanské kostely.
Každý má právo vyznávat víru v jakéhokoliv boha. Pokud samozřejmě respektuje práva na odlišnou víru i těch ostatních. Žít a nechat žít by mělo být základní heslo člověka 21.století. Ale u mnohých tomu tak stále není. Jejich životním postojem je iracionální strach z čehosi cizího a neznámého. Přitom ve svých argumentech vychází z pověr a předsudků. Nikoliv z faktů a rozumu. A to je smutné. Respekt k ostatním spoluobčanům by měl být automatický. Přesto si někteří stále myslí, že mají větší právo na život než jiní. Zaměňují svobodu slova, projevu a názoru za právo šířit nenávist a zášť. Za právo urážet, zesměšňovat a vysmívat se ostatním. Jenže takhle to nefunguje a nikdy fungovat nebude. Nikdo nemá právo urážet jiné. To není svoboda slova, to je projev obyčejné lidské hlouposti, nadutosti a nenávisti. A právě lidská nenávist zabíjí. Žádný bůh!
