Zámek Napajedla-ukázka bezohlednosti současné majitelky

Historie Napajedelského zámku je dlouhá. Ovšem v posledních sto letech neměla tato budova příliš mnoho majitelů. Po šlechtické rodině Baltaci, která postavila proslulý hřebčinec, se majitelem zámku stal v roce 1935 Jan Antonín Baťa. Altruismus tohoto soukromého vlastníka zámku je v přímém protikladu k sobectví a bezohlednosti současné majitelky. První čin, který pan Baťa udělal, bylo totiž otevření starého a vzácného zámeckého parku pro veřejnost. Zámecký park se tak stal veřejným parkem, sloužícím všem obyvatelům a občanům Napajedel bez rozdílu. Čin, který současní tzv.podnikatelé nejsou schopni svou omezenou myslí vůbec pochopit. Od majitele firmy Baťa šlo o čistý altruismus. Otevření zámeckého parku, jeho hlídání a údržba stály samozřejmě nemalé peníze navíc. Peníze, které nepřinášely žádný okamžitý zisk. Ovšem dlouhodobě přinesly hlavně velmi dobré vztahy s většinou občanů města a zástupcích občanů na místní radnici ani nemluvě. Chodník přes zámecký park tak začal sloužit jako veřejná komunikace pro pěší a podstatně zkrátil cestu obyvatel z jižní části Napajedel do centra města. To bylo před téměř 80 lety!

Od té doby tento chodník pro pěší slouží jako veřejná komunikace. Až na pár let v období protektorátu, kdy byli na zámku ubytování členové školy Hitlerjugend. To byla tato komunikace uzavřena. Po válce se však veřejná komunikace pro pěší znovu obnovila a sloužila všem občanům Napajedel bez rozdílu. Ani v době, kdy se majitelem zámku stala firma Fatra se na veřejném statutu komunikace pro pěší, protínající zámecký park nic nezměnilo. Od konce druhé světové války tak nepřetržitě po celých téměř 68 let byla komunikace přístupná veřejnosti. A stala se nesmírně důležitou spojnicí mezi jižní částí města a centrem. Jak se zvyšovalo osídlení jižní části města, zejména výstavbou v části na Malině, získávala tato veřejná komunikace na významu. Především ji užívaly děti. Byla to bezpečná zkratka, kterou mohly chodit jak do školky na Komenského ulici, tak do školy tamtéž. Starší spoluobčané tuto spojnici využívali při cestě k lékaři, do kostela a na hřbitov. Veřejný charakter komunikace byl stanoven jako věcné břemeno ve smlouvě mezi vlastníkem Zámku a přilehlých pozemků firmou Fatra a městem Napajedla.

Při změně vlastníka počátkem 21.století bylo toto věcné břemeno součástí i nové smlouvy mezi novou majitelkou a městem. A prvních téměř deset let bylo dodržováno a veřejná komunikace byla volně přístupná všem občanům Napajedel stejně jako v celé druhé polovině 20.století. Přesto se objevily jistě excesy v chování nové majitelky směrem k veřejnosti. Všechno vyvrcholilo v srpnu 2013 kdy současná majitelka zámku Napajedla naprosto svévolně a bezohledně přehradila doposud veřejnou komunikaci násilně drátěným plotem napříč a znemožnila tak volný průchod všem občanům a obyvatelům města Napajedla. Svým protiprávním, arogantním a bezohledným chováním dosti ztížila život hlavně těm nejslabším. Tedy dětem a seniorům. Svým typickým sobeckým způsobem donutila děti používat k cestě do školy úzký chodník vedoucí kolem frekventované silnice. Tím přímo ohrozila jejich zdraví i životy. Nehledě na to, že tato trasa je o dobrý kilometr delší než zkrátka přes zámecký park, je hlavně o hodně nebezpečnější.

Ale plot paní majitelky samozřejmě zasáhl i do života seniorů, kteří musí nyní používat také nebezpečnou cestu podél hlavní silnice. Arogance moci a peněz nové majitelky paní Evy Gajdošik se tak projevila v celé její obludnosti. Agresivita s jakou nová majitelka předvedla své pohrdání právem a zákony tohoto státu je bohužel smutným aspektem současné doby. Jsou lidé, kteří se domnívají, že jejich peníze z nich dělají jakési vyvolené nadlidi. Z tohoto úhlu pohledu je zajímavé, že násilného přerušení veřejné komunikace v posledních téměř 80 letech se dopustily pouze dvě osoby: Adolf Hitler a Eva Gajdošik! Co se úrovně pohrdání právy obyvatel Napajedel týká, je rozdíl v myšlení a hlavně jednání těchto dvou osob dle mého názoru, opravdu nepatrný. I ve světle tohoto odporného egoismu současné majitelky vyčnívá altruismus majitele zámku Jana Antonína Bati. Je zvláštní, že podnikatelské etiky tohoto člověka i jeho bratra se dnes dovolává kde jaký hokynář, zbohatlík a privatizační zloděj, který tomuto skutečnému podnikateli nesahá ani po kotníky.

Vždyť kolik dnes znáte firem, které by si vychovávaly vlastní kvalifikované zaměstnance, stavěly pro ně domy, školy a celá města? Někteří mají tu drzost dovolávat se principu Batismu veřejně právě jako současná majitelka. Přitom její chování je v přímém rozporu s principy na kterých stálo podnikání bratři Baťů. Bohužel spousta českých tzv. osob pravicového zaměření se soustředí na právo vlastnit soukromý majetek a podnikat. To jsou jistě důležitá lidská práva, ale ve skutečnosti jsoukjen jedněmi z mnoha. A žádné lidské právo nelze vyvyšovat nad jiné. Nelze prosazovat vlastní svobodu na úkor svobody těch ostatních. Protože pořád platí základní princip podle něhož svoboda jednotlivce končí přesně tam, kde začíná svoboda toho druhého. A dokud si to česká společnost neuvědomí a nebude to respektovat, bude zde vítězit agresivita, násilí, svévole, arogance, sobectví a bezohlednost nad slušností, čestností, úctou k právu, pokorou, altruismus a solidaritou. Právě tak jak to lze vidět každý den kolem nás.

Dost zlé na současném stavu je ale také role vedení radnice. Už fakt, že paní starostka a majitelka zámku se dobře znají ze školních let o něčem vypovídá. Také vztahy rady města se zámkem byly mírně řečeno nadstandardní. Rada si udělala na zámku nejednou svůj městský ples. Na oplátku při porušení smlouvy ze strany majitelky u jiné investice ve městě jí byla radou města odpuštěna pokuta ve výši 250 tisíc korun. Také výkon městem více než dobře placeného právníka ve sporu o odstranění svévolně umístěné překážky na veřejné komunikaci je mírně řečeno nedostatečný. Navíc vrabci na střeše si cvrlikají, že bývalý klub kultury v zámeckém parku chátrá za účelem snížení ceny pro majitelku zámku a tenisové kurty ležící v sousedství pozemků majitelky se mají přesunout nejspíše do prostoru fotbalového areálu. Děti z jižní části jsou převáženy do školy autobusy, které stojí městský rozpočet nemalou částku. Městský rozpočet na tento rok je schodkový, patrně za účelem vytvořit dluh a splatit ho privatizací dalšího městského majetku. Je smutné, že občané Napajedel jsou otevřeně okrádáni vlastní městskou radou a jako obvykle mlčí. Pasivita občanů je hlavním důvodem chování některých současných i bývalých politiků!

V každém případě arogantní chování majitelky nedává žádný smysl. Pokud neprobíhá nějaká dobře utajená soutěž ve stylu kdo našve více obyvatel města. Protože za její chování jistě nezíská titul Miss Sympatie. Samozřejmě pokud takový styl chován nepřinese paní majitelce nezanedbatelný finanční zisk. Jak známo morálka je sice morálka, ale prachy si za ni nekoupíš a co je doma to se počítá!

 

Autor: Jaroslav Janota | čtvrtek 6.2.2014 14:21 | karma článku: 35,38 | přečteno: 8543x
  • Další články autora

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

22.2.2017 v 14:05 | Karma: 49,57

Jaroslav Janota

A na zemi pokoj lidem dobré vůle

24.12.2016 v 1:19 | Karma: 17,80

Jaroslav Janota

Demokracie v ohrožení

30.10.2016 v 17:00 | Karma: 30,60

Jaroslav Janota

Jen pár slov paní Věry

2.9.2016 v 16:02 | Karma: 22,54

Jaroslav Janota

Newspeak politicky nekorektních

28.8.2016 v 18:48 | Karma: 17,57
  • Počet článků 220
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2294x
Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.