Melčák a společenská smlouva.
Před více než 100 lety v době přechodu od nejrůznějších forem diktatury privilegované menšiny nad ovládanou většinou, směrem ke spravedlnější formě správy státu. Tedy ke skutečné parlamentní demokracii založené na všeobecném hlasovacím právu a vládě skutečné většiny nad menšinou, za přísného dodržování principu rovnosti všech obyvatel státu před zákonem. V této době se vytvořila nepsaná společenská smlouva mezi voličem disponujícím volebním právem a kandidátem do parlamentu, který o tyto hlasy usiluje. Tato smlouva zní velmi prostě. Já jako volič tebe kandidáte zvolím a ty za to budeš v nejvyšším zákonodárném sboru hájit moje zájmy. Celá zastupitelská demokracie je založená na přísném dodržování této nepsané společenské smlouvy. Proto se také do politiky dostávají i zástupci pocházející z dosud neprivilegovaných vrstev společnosti. Podle hesla co je dobré pro mne,je dobré i pro mé voliče. Při porušení základního principu této jednoduché, nepsané společenské smlouvy dochází k přímému ohrožení samotné podstaty zastupitelské demokracie a v podstatě demokracie jako takové. Svobodné demokratické volby, jejichž účelem je vytvořit zákonodárný sbor ze zástupců jednotlivých aktivních vrstev společnosti(ve státech kde je hlasovací právo dobrovolné)či dokonce proporcionálně z úplně všech vrstev společnosti(ve státech kde je hlasovací právo povinné),v případě neplnění této smlouvy ztrácejí svůj hlavní a původní smysl. Kandidát,který poruší základní princip společenské smlouvy mezi ním a voliči se stává(kromě zjevného trestného činu podvodu,který spáchal)jakýmsi parazitem demokratického zřízení. Stává se cizorodým tělesem v celém demokratickém systému a samotná jeho existence je nepřirozená a zbytečná. Prostě se s jeho existenci nepočítá. Systém existence demokracie je determinován existencí právního státu.
V době vzniku naší ústavy se do ní dostala zmínka převzatá z komunistické ústavy, že poslanec bude vykonávat svůj úřad podle svého svědomí. Ústava tak jaksi opomněla skutečnost, že by do nejvyššího zákonodárného orgánů kandidoval kandidát Melčákova typu, který prostě žádným luxusem, jako je prosté svědomí zkrátka nedisponuje. Kdyby si dali tvůrci tohoto nejvyššího zákona práci tak mohlo dojít na to dobré z prvorepublikového parlamentu a to na tzv.vázaný mandát. Kandidát,který tak nějak zapomněl na svou odpovědnost vůči voličům byl postaven do latě svou domovskou stranou. Pokud hlasoval proti programu své strany, se kterým šel do voleb, tak byl prostě demokraticky odvolán(hlasováním poslaneckého klubu)a na jeho místo nastoupil odpovědný náhradník. Tento systém měl i odpůrce. Většinou argumentovali tím,že do sněmovny se nedostanou žádné skutečné osobnosti. Což je v systému poměrného zastoupení běžné! Volič zkrátka nepotřebuje v parlamentu jakési svéhlavé rádoby osobnosti, kteří více než na prospěch svých voličů myslí na osobní prospěch a vlastní ego je jim přednější než ustanovení oné nepsané společenské smlouvy. Dalším skvělým argumentem proti vázanému mandátu je ono známé, když budou všichni hlasovat stejně tak k čemu tolik poslanců? Vždyť by stačili jen předsedové stran s hlasem o velikosti počtu mandátů a ušetřili bychom balík? Tak jednoduché to ovšem není. Kromě toho,že mandát není přenosný jako poslanecký průkaz, takže musí platit, že na místě majitele mandátu sedí jeden člověk, existuje také řada zákonů vyhlášek a nařízení, která nejsou a ani nemohou být zmíněny v předvolebním programu strany. V tomto případě záleží na každém jenotlivem poslanci jak bude hlasovat. A v tom spočívá svoboda poslance. Pravda existují kluby poslanců,které se snaží formulovat jednotný přístup ke každému hlasování. Ale není to povinné.
Pokud téma zákona nebylo jasně stanoveno v předvolební kampani či stranickém programu, potom nemá poslanecký klub právo odvolat poslance. Hezky příklad byl zákon o registrovaném partnerství. Kromě lidovců nikdo tento bod neměl zapracován v programu ani se o něm nezmínil v kampani a hlasování tedy bylo zcela volné. Každý poslanec bez ohledu na stranickou příslušnost hlasoval podle svého svědomí. Nebo lépe řečeno podle míry své otevřenosti a naopak podle velikosti svých předsudků. Takže strach o to, že by se poslanci při znovuzavedení vázaného mandátu stali bezduchými, nesvéprávnými loutkami v rukou stranických sekretariátů je zbytečný. Výhody by jistě převážily. Ve sněmovně by se přestali vyskytovat solitéři bez podpory voličů. Klub nezařazených, ač taková strana nezařazených jaksi chyběla v paletě volených stran by nevznikl. A rovněž by se parlamentními nestaly strany, které nikdo nevolil Samozřejmě ideálním způsobem by bylo, aby byl poslanec přímo odpovědný svým voličům. Bohužel tady narážíme na technickou stránku věci. Protože volby v České republice jsou, ze zákona tajné, tak se prostě po volbách už nedá jmenovitě určit, kdo koho vlastně volil. To,že by se voliči daného poslance přihlásili sami a rozhodli o odvolání poslance by bylo velmi zneužítelné. Nikdo nemůže dokázat, že volil kandidátku strany, na které figuruje právě daný poslanec. Proto by mohlo dojít k paradoxní situaci, že se dohodnou voliči jiné strany a odvolají poslance strany, která jim není po chuti. Jediným spravedlivým řešením je nechat tedy odvolatelnost poslance na těch, kteří jej na kandidátku nominovali. Čili na politických stranách. Nicméně, aby to bylo možné je třeba odvolatelnost poslance a vázaný mandát upravit změnou ústavního zákona. Vzhledem k úrovni naší ústavy a zaujatosti ústavního soudu to nebude lehké.
Protože zkušenosti s politickými turisty nebo lépe řečeno s politickými prostitutkami má jenom z posledního volebního období, každá politická strana mimo komunistů(není divu,že tato strana nenamočená v privatizačních skandálech má paradoxně největší morální kredit),nemělo by být problémem, aby se strany dohodly na konsensu. I když koaliční strany opravdu odporným způsobem zneužily politického prostituta Melčáka ve svůj krátkodobý prospěch, přesto by takový zákon byl i v jejich zájmu a zájmu jejich voličů. Jejich krátkodobá výhoda se jim vrátila jako bumerang přes jejich vlastní poslance Tlustého a Zubovou. KDU zase jistě nemá zájem zásobovat svými poslanci neparlamentní stranu TOP 09. O voličích KDU ani nemluvě. Jen u ODS mám obavy, neboť absence jakékoliv morální a mravní integrity nejen u politiků, ale hlavně voličů a příznivců činí jakýkoliv krok této strany naprosto nepředvídatelným. Někdy mám dokonce pocit, že ODS s těmito přeběhlíky ve svých plánech přímo počítá. Jakoby šetřili peníze určené na volební kampaň s cílem ušetřit si peníze a koupit si už hotové poslance až po volbách. Ale tady už končí politická analýza a nastupuje iracionální paranoia. V každém případě zůstává nepsaná společenská smlouva mezi voličem a kandidátem do zákonodárného orgánu hlavním a úhelným kamenem skutečně demokracie a pokud se ji vzdáme, ať už z jakéhokoliv důvodu ohrožujeme náš způsob života a demokracii a svobodu jako takovou. Dáváme tak prostor dalším diktátorům a osvíceným či jinak privilegovaným vládcům, kterých jsme se zbavili před 20 lety. A věřím, že to je to co ve skutečnosti nikdo z nás nechce bez ohledu do tábora které strany patří!
Jaroslav Janota
Jak se to vlastně celé stalo
V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.
Jaroslav Janota
Jak jsem dělal vstupní test do Mensy
Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.
Jaroslav Janota
Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou
Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.
Jaroslav Janota
Vánoční příměří 1914 a jeho poselství
Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.
Jaroslav Janota
Organizovaný zločin je nejvyšším stádiem kapitalismu
Tento proslulý výrok pronesl švýcarský profesor sociologie Jean Ziegler. A myslím, že velmi přesně vystihl podstatu věci. Kapitalismus jako honba za ziskem malé skupiny lidí na úkor větší, je podstatou každé kriminální činnosti
Jaroslav Janota
A na zemi pokoj lidem dobré vůle
Štědrý večer je svátek zrození naděje. Zrození světla uprostřed temnoty. Narodil se syn boží v těle člověka, aby smyl všechny naše hříchy.
Jaroslav Janota
Co zůstalo občanům po éře Dluhoslava Kalouska?
Jak už název napovídá, dalo by se v podstatě odpovědět jediným slovem. Dluhy. Zejména státní dluh. V tomto případě by bylo lépe jej nazvat vládním dluhem. Kalousek jej za sedm let ve funkci ministra financí dokázal zdvojnásobit.
Jaroslav Janota
Neonacistům žádný slušný člověk netleská
Neonacismus je prostě zlo. A je třeba to říkat vždycky veřejně, nikoliv v soukromí. Pan Radek Banga se zkrátka zachoval tak, jak by se každý slušný člověk zachovat měl. A zbabělí čeští neonacisté mu za to vyhrožují smrtí.
Jaroslav Janota
Zámek Napajedla - příležitost pro zlatokopy
Před devíti lety se vlastník zámku v Napajedlích(akciová společnost Fatra) jej rozhodl prodat. Včetně přilehlého zámeckého parku, který fungoval jako městský veřejný park od roku 1935, s výjimkou válečných let.
Jaroslav Janota
Neoliberální ráj pod záštitou bolševiků
Co má společného průměrný, pravicový neoliberál a pravověrný bolševik? Touhu po moci, bezohlednost, bezcitnost, sobectví a chamtivost až nenažranost.
Jaroslav Janota
Demokracie v ohrožení
Demokracie byla v tomto státě ohrožena v posledních letech již mnohokrát. Když si Topolánek koupil dva poslance opozice, aby jeho vláda získala důvěru. Když ministr Langr zařídil beztrestnost místopředsedy vlády Čunka.
Jaroslav Janota
Tak nám česká vláda zavřela obchody
Hrůza. Návrat totality. Tato strašná vláda zase reguluje jako za komunistů. Ohrožuje svobodu podnikání. Kvůli tomu naši kapitalističtí soudruzi klíčema v listopadu 1989 teda nezvonili.
Jaroslav Janota
Jak ředitel protokolu kanceláře prezidenta telefonoval
Jednou takhle seděl šéf hradního protokolu ve své kanceláři a přemýšlel, co by ještě tak mohl udělat. I řekl si, že už dlouho netelefonoval. Jenže komu by měl zavolat?
Jaroslav Janota
Žádný nelegální bubák ve Zlínském kraji
Myslíme na budoucnost. Na život našich dětí a vnoučat. Nejsme žádní xenofobové. Nemáme strach z ničeho neznámého. Obáváme se bubákizace Evropy. A to je zcela reálná hrozba.
Jaroslav Janota
Jen pár slov paní Věry
Ani ne před rokem vyjádřila paní Věra Čáslavská svůj názor na přístup k uprchlíkům. Možná není na škodu její myšlenky a slova znovu připomenout. Protože myšlenky na rozdíl od lidí neumírají spolu se svými nositeli.
Jaroslav Janota
Vzpomínáte na sektu Repelent 21?
Před čtyřmi lety vešla ve všeobecnou známost ve Zlínském kraji podivuhodná organizace zvaná Repelent 21. Rozhodla se tak nějak po bolševicku, že vítězi voleb vysvětlí s kým má jít do koalice.
Jaroslav Janota
Newspeak politicky nekorektních
Všimli jste si zvláštního jazyka těch takzvaně politicky nekorektních? Na některé výrazy jejich zvláštního newspeaku, aby měl člověk po ruce dobrý slovník. Dovolil jsem si přeložit několik nejpoužívanějších výrazů do češtiny.
Jaroslav Janota
Jan Haluza, atlet, křesťan a slušný člověk
Je to už více než pět let, kdy zemřel Jan Haluza. Dožil se požehnaného věku 97 let. Jeho život nebyl rozhodně lehký. Narodil se v chudé rodině a měl šest sourozenců.
Jaroslav Janota
Bohuslav Sobotka, povolání žonglér
Pan Bohuslav má smysl pro humor a tak se na mne za ten titulek jistě nebude zlobit. Posledních pár let, když sleduji působení Bohuslava Sobotky mám neodbytný pocit, že se předseda ČSSD začíná podobat cirkusovému žonglérovi.
Jaroslav Janota
Jak se čeští odmítači islámu totálně zbláznili
To co se odehrálo na Staroměstském náměstí v den dnešního výročí okupace Československa je definitivním důkazem, že někteří čeští odmítači islámu už definitivně ztratili poslední zbytky soudnosti a zdravého rozumu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 220
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2294x