Z historie mistrovství světa v kopané 2

Brazílie 1950 4. MS  Po dvanáctileté odmlce způsobené 2.světovou válkou se další mistrovství světa opět konalo na jihoamerickém kontinentu. Brazílie postavila pro tuto příležitost nový, největší stadion na světě pro 200 tisíc diváků, zvaný Maracaná. Už kvalifikace měla problémy. Spousta týmů se odhlásila aniž by sehrála jediný zápas. Některé týmy se neúčastnily ani kvalifikace. Poprvé se mistrovství světa účastnila Anglie, která postoupila z britské kvalifikační skupiny tvořené ještě týmy Skotska, Walesu a Severního Irska. Nakonec bylo 16 týmu rozlosováno do čtyř čtyřčlenných skupin. Protože se ale nakonec odhlásily týmy Skotska, Turecka a Indie, snížil se počet účastníků na 13. To znamená, že ve své skupině zůstala Uruguay jen s Bolívií a vítězství 8:0 ji posunulo rovnou do finálové skupiny, kterou hráli vítězové čtyř skupin.

Domácí postoupili celkem suveréně. V další skupině se ale zrodilo velké překvapení. Sebevědomý tým Anglie prohrál s týmem USA 1:0! Den před zápasem psaly anglické noviny, že dva národy se nikdy nenaučí hrát fotbal, Eskymáci a Američané. Angličané prohráli i v dalším zápase s vítězem skupiny Španělskem a jeli domů s jediným vítězstvím nad Chile. Ve finálové skupině předvedli Brazilci suveréní výkony. S evropskými celky Španělskem a Švédskem, které už ve skupině vyřadilo obhájce titulu z Itálie, zvítězili Brazilci 7:1 a 6:1. A protože Uruguay zvítězila těsně nad Švédskem 2:1, ale se Španělskem pouze remizovala 2:2, stačilo Brazilcům v posledním zápase remizovat k zisku titulu mistra světa. Brazilci vedli po poločase 1:0 a o jejich vítězství prakticky nikdo nepochyboval. Tým Uruguaye však dvěma goly otočil zápas a získal druhý titul mistra světa. Kapitán přebíral trofej pro mistra světa, která byla oficiálně pojmenovanána na pohár Julese Rimeta, francouzského předsedy FIFA, který se nejvíce zasadil o pořádání mistrovství světa v kopané, na naprosto tichém stadionu Maracaná. Brazilští diváci nedokázali ještě dlouho po zápase uvěřit tomu co se stalo. 

Švýcarsko 1954 5.MS. 
Pořadatelství dalšího mistrovství světa bylo svěřeno zemi, kde má své sídlo Mezinárodní Fotbalová Federace, tedy Švýcarsku. Na počest 50.výročí založení FIFA. Přímo postupoval mistr světa z Uruguaye a pořádající Švýcarsko. O zbylých 14 míst se hrála kvalifikace. Hrací systém byl složitý a občas postrádal logiku. Ve čtyřčlenných skupinách byly nasazeny dva týmy. Ty hrály zápas se zbývajícími dvěma týmy a vítězové obou utkání se utkali spolu, stejně jako poražení. Při případné rovnosti bodů mezi druhým a třetím ve skupině se hrál opakovaný zápas o postup. Favoritem turnaje byl tým Maďarska. Byl založen na hráčích Budapešťského Honvédu. Tento tým v letech 1950-1954 neprohrál 33 po sobě jdoucích mezinárodních zápasů. Rok před šampionátem jako vůbec první národní tým vyhrál nad Anglií ve Wembley 6:3! A v roce 1954 Anglii porazil dokonce 7:1. Ve skupině deklasovali vítěze asijské kvalifikace z Jižní Koreje 9:0. V druhém zápase se Maďaři utkali s týmem Západního Německa, které v prvním zápase porazil Turecko. Maďaři zvítězili celkem jasně 8:3. V tomto tvrdém zápase se ale zranil klíčový útočník Ferenc Puskas. Němci museli hrát znovu s Tureckem a po suverénním vítězství postoupili do čtvrtfinále kde vyřadily výborný tým Jugoslávie.
Maďaři porazili Brazílii a v semifinále v prodloužení zvítězili na mistry světa z Uruguaye. Byla to vůbec první porážka Uruguayců na mistrovstvích světa. Druhou utrpěli hned v zápase o třetí místo s Rakouskem. Rakušané postoupili ve čtvrtfinále přes domácí Švýcarsko. Švýcaři vedli už 5:3, ale potom švýcarský brankář a stoper podlehli v horkém prostředí úžehu. Střídat se nesmělo a Rakušané otočili zápas čtyřmi goly. Vítězství 7:5 a dvanáct golů je doposud rekordem mistrovství světa. Rakušané však v semifinále podlehli Německu 1:6. Tým Anglie zanechal na mistrovství mnohem lepší dojem, vyhrál svou skupinu, ale ve čtvrtfinále podlehl Uruguayi. A touto porážkou začalo čtvrtfinálové utrpení a prokletí Anglie. V další historii prohrál tým Anglie ve čtvrtfinále ještě pětkrát! Finále probíhalo pro Maďary skvěle. Po osmi minutách vedli nad Německem 2:0. Němci to nevzdali. Do poločasu vyrovnali a v druhém poločase vstřelil Uwe Rahn vítězný třetí gol. Rozhodčí ještě neuznali vyrovnávací gol Puskase pro domnělý ofsajd. A Německo tak zvedlo nad hlavu Zlatou Niké, sošku bohyně vítězství, která vévodí trofeji pro mistra světa.
Maďarsko utrpělo porážku, která ukončila jejich historickou sérii 37 zápasů bez porážky. Zásluhu na vítězství Německa může mít i technologie. Nová německá firma ADIDAS  vybavila národní tým svým novým produktem. Kopačky s vyměnitelnými kolíky. Finále v Bernu se hrálo na podmáčeném trávníku a Němci se mnohem lépe pohybovali. Králem střelců se stal maďarský útočník Sandor Kocsis. V pěti zápasech nastřílel 11 branek. To je průměr 2,2 gólu na zápas. Myslím, že tento průměr žádný král střelců nepřekoná. V současnosti by musel v sedmi zápasech dát 16 gólů. Také brankový průměr přes 3,5 gólu na zápas dělá z pátého mistrovství světa nedostižný ideál. 
Švédsko 1958 6.MS 
Na mistrovství světa se kromě mistrů z Německa a domácích kvalifikovalo dalších 14 týmů. Účastníci byli rozděleni do čtyř skupin a hráli systémem každý s každým. Jen v případě rovnosti bodů na druhém a třetím místě se hrál opakovaný zápas o postup do čtvrtfinále. Mistrovství světa se zúčastnila všechna čtyři mužstva z britských ostrovů, Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko. Poprvé a naposledy v historii. Francouzi předvedli skvělé výkony ve skupině, kterou vyhráli i přes porážku s Jugoslávii. Zejména útočník Just Fontaine si zasloužil pozornost, když ve všech zápasech dal šest gólů! Československo sehrálo skvělý zápas s Němci. Skončil remízou 2:2, ale druhý gól Němců asi viděl jen rozhodčí. V druhém zápase prohrálo Československo s týmem Severního Irska. Ale v posledním zápase porazilo silný tým Argentiny výsledkem 6:1! Němci skupinu vyhráli, ale o druhém místě rozhodl opakovaný zápas. Severní Irsko vyhrálo až v prodloužení s ČSR 2:1. Brazílie zvítězila ve své skupině.
O druhé místo se musel hrát opakovaný zápas mezi SSSR, který hrál na svém prvním MS a Anglií. Sověti postoupili i díky skvělému brankáři jménem Lev Jašin. Domácí Švédové vyhráli svou skupinu a o druhém postupujícím musel opět rozhodnout opakovaný zápas mezi Walesem a Itálií. Wales překvapivě postoupil. Ukázalo se, že jeden zápas navíc je příliš velká zátěž. Žádný z týmů, kteří hráli zápas navíc ze čtvrtfinále nepostoupil. Severní Irové prohráli s Francií 1:4. SSSR prohráli s domácím Švédskem. Největší odpor kladl Wales a dlouho držel s favorizovanou Brazílií nerozhodný stav 0:0. Vítězný gól dal nakonec mladý sedmnáctiletý útočník Brazílie hrající pod jménem Pelé, který nastoupil jen v jednom zápase ve skupině. Němci porazili stejně jako před čtyřmi lety Jugoslávii. V semifinále je ovšem porazili domácí Švédové, kteří postoupili poprvé do finále, a také naposled. V druhém semifinále byla spíše favorizována Francie.
Bohužel francouzský obránce Jonguet si v zápase zlomil nohu a oslabení Francouzi podlehli Brazílií 2:5. I přes to, že Just Fontaine vstřelil svoji osmou a devátou branku na mistrovství, Brazilci dali pět gólů. Dva dal Pelé. Ve finále se Švédové dostali do vedení. Potom, ale zvítězila skvělá hra Brazilců, kteří zopakovali výsledek s Francií a vyhráli 5:2. Pelé přidal další dva goly a po vítězném finále se ještě na hřišti štěstím rozplakal! Francouzi v zápase o třetí místo porazili Němce 6:3. Just Fontaine přidal další čtyři branky a s 13 góly se stal nejlepším střelcem. Dodnes jeho výkon nikdo nepřekonal. Jako trofej dostal symbolický dar pro nejlepšího střelce, pozlacenou pušku! Brazílie se stala prvním a doposud jediným jihoamerickým týmem, který zvítězil na mistrovství světa pořádaném v Evropě.