Nové české pravicové náboženství.

          Protože zavilý fanatismus některých rádoby pravicových českých diskutérů nepolevuje, nýbrž naopak sílí, napadla mne zákonitě souvislost s argumentací náboženských fanatiků. Ať už křesťanů, židů nebo muslimů. Stejně jako tito fanatici i naší pravicoví diskutéři mají několik svatých pravd a dogmat, které byly patrně zjeveny vyšší bytostí a o jejichž pravdivosti se nepochybuje, nediskutuje ba ani nahlas nehovoří. A kdo si to dovolí je heretik, kacíř a zkrátka jeden z nich. Málokdo ví přesně kdo jsou oni, ale každý přece ví kdo jsme my. A podle svatého bolševického hesla tito pravověrní antikomunisté hlásají, kdo není s námi, jde proti nám.

          Jedním z takových nedotknutelných dogmat je volný trh. Ve volný trh věřiti budeš. A nenecháš se zlákat zlatým teletem sociálně tržního hospodářství a sociálního státu byť by nesporné bohatství a prosperitu přinášely.
          Přitom již dobrých 150 let žádný volný trh neexistuje a upřímně pochybuji, že i před tím kdy existoval. Je to cosi jako bájné ultraliberální Eldorádo. Nikdo ho nikdy neviděl, ale každý věří, že existovalo a někde snad až doteď existuje. Jenže o volném trhu lze hovořit pouze izolovaně v jediném státě či na jediném izolovaném území. Vždy od nepaměti existovala ochranářská opatření jako nejrůznější cla, kvóty či dotace na množství či kvalitu dováženého a vyváženého zboží. Nicméně jako primitivní zaklínadlo našich pravicových šamanů provádějících své mystické a zcela iracionální rituály, to vcelku funguje. Když už pro nic tak alespoň z důvodů označení nepřítele. Jakýkoliv příznivce byť sebenepatrnější regulace trhu je tak v mžiku označen za komunistu, socialistu či socana obecně. Co na tom, že se sociálně tržním prostředím přišli pravicoví politici z bavorské křesťansko sociální unie. Už slovo sociální v jejich názvu dává tušit, že šlo o zakuklené socany. Pátou kolonu socanů v pravověrném pravicovém homogením stádečku. Tito primitivní antikomunisté jsou dokonce v rámci uctívání svátosti volného trhu schopni vzdát se svých zásad a podporovat soudruhy z komunistické strany Číny a jejich násilný experiment s tzv.volným trhem. Takový ryzí český selektivní antikomunismus a zdravé pokrytectví.
          Dalším obludným dogmatem našich ultrapravicových diskuterů je stará legenda a pověst o tom jak schopní, vzdělaní a pracovití podnikatelé vytvářejí hodnoty na kterých se přiživují ty odporné hordy parazitů a vyžírků. A tím nejsou myšlení pouze ti obvyklí podezřelí typu bezdomovců, sociálních případů, nezaměstnaných, důchodců, osob postižených a invalidních. Ale také hnusných státních zaměstnanců a vlastně zaměstnanců vůbec. Protože schopný člověk je majitel a podniká, zatímco ti neschopní se vezou a mají leda na to, aby se nechali zaměstnat. Nebýt hodného a lidumilného zaměstnavatele, tak by všichni zaměstnanci skončili v lepším případě na pracáku, podpoře či sociálních dávkách. V horším případě někde pod mostem či na hlavním nádraží.
         Zní to sice hezky, leč kdo byl ve svém životě jen trochu poznamenán vědou zvanou ekonomie se takové představě lidumilných zaměstnavatelů musí od srdce upřímně zasmát. Člověk by tak nějak myslel, že kapitalismus a zejména kapitalisté jsou tu od toho, aby vytvářeli zisk. A že mzdové náklady jsou přece jen náklady, nikoliv typ charity a dobročinnosti. Představa charitativního kapitalisty-zaměstnavatele, který vytváří z čisté a dobré vůle pracovní místa pro své neúspěšné, nevzdělané a líné spoluobčany, aby se měli všichni tak nějak lépe, je zábavná. Jako skeč do dobrého politického kabaretu je to jistě dobré. Leč řekněme si na rovinu, že co se vytváření hodnot týče, zaměstnanci nijak nezaostávají za svými rádoby měkosrdcatými chlébodárci. Při poměru počtu zaměstnanců k zaměstnavatelům je tomu spíše naopak. Člověk zaslepený a plný předsudků by dokonce řekl, že neschopní, nevzdělaní a líní zaměstnavatelé žijí z práce a hodnot svých pracovitých, schopných a vzdělaných zaměstnanců.
          Do takových úvah se nebudu pouštět. Karel to s touto myšlenkou daleko nedopracoval a jeho náboženství skončilo neslavně. Vím, že jde v podstatě o symbiózu. A odpověď na otázku kdo to tedy vytváří ve skutečnosti ty hodnoty je logickým problémem typu kvadratury kruhu či známé otázky, co bylo dříve zdali slepice či vejce. Nicméně vyznavači našeho českého pravicového náboženství mají jasno. A to přesto, že prostý zdravý rozum říká, že zaměstnance si podnikatel pořídí proto, aby mu vytvářel zisk. Tedy, aby rozdíl mezi skutečně vydělanými penězi pro firmu a vyplacenou mzdou za odvedenou práci byl co největší. O tom, že to první číslo musí být zákonitě větší bych se snad neměl ani zmiňovat. Je však dobré vědět co si někteří tzv.schopní zaměstnavatelé vlastně myslí o svých zaměstnancích. Zaměstnavatelé-vyznavači českého pravicového kultu rádi vyhrožují tím, jak v případě vítězství té odporné levice, opustí tento stát. Když pomineme nabízející se otázku kam by to vlastně chtěli jít(?). Musíme si přiznat, že zaměstnavatel, který si o svých zaměstnancích myslí, že jsou neschopné ovce bez rodičovského přístupu schopného podnikatele, prakticky nesvéprávní a odsouzeni bez jeho kurately  k životu pobírače sociálních dávek, opravdu za mnoho nestojí. Bohužel jeho existence jinde než v českém smrádku a teplíčku je krajně nepravděpodobná. Takže předvolební deklamace tohoto typu jsou už tak nějak součástí českého politického folklóru, vyznavačů našeho nového českého pravicového náboženství. Dalo by se tu hovořit o dalších dogmatech nového náboženství a podivné logice jeho českých vyznavačů. Leč něco je třeba nechat si i na příště.
          V rámci povolební sebereflexe bych se dnes snad mohl přiznat ke svému obdivu k pravici. Jak už jsem napsal pravicový vynález politiků z bavorské CSU, kterým je sociálně tržní prostředí a potažmo sociální stát, jasně dokazuje potřebnost a dokonce nezbytnost existence odpovědné pravice na celosvětové politické scéně. Těším se na dobu existence sociálně odpovědné české pravice. Zatím marně. To se stává ve státě, který má místo skutečně schopných a vzdělaných podnikatelů většinou veksláky a šmelináře. A místo sociálně odpovědných pravicových politiků asociální bandu bezohledných a chamtivých egoistů vytvářejících místo celospolečenské vize, jen novou primitivní a iracionální víru a zástup svých fanatických mudžahedinů.