Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

2. 02. 2017 13:28:15
Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.
Je to logické. Většinu času v nízkém věku tráví člověk se svou maminkou. A je to maminka, která jako první cenzurovala i můj verbální projev. Každá maminka učí své potomky základům slušného chování a vyjadřování. Tedy základům politické korektnosti. Upozorní nás, že nesmíme označovat věci pravými jmény, protože se to zkrátka nesluší. Nesmíme tomu tlustému chlapečkovi říkat, že je tlustý. I když je to pravda. Ale proč mami? Přece se na něj podívej, jak je tlustý. Ale říkat mu to nesmíš. Možná za to nemůže. Třeba je nemocný. A nazývat ho tlustým by se jej mohlo dotknout a urazit ho. A urážet ostatní není správné.

Jsem vděčný za to, jak moje maminka cenzurovala mé první veřejné projevy. Dodnes je to zkrátka můj oblíbený cenzor. A maminčina cenzura dělá z dětí slušné lidi. Platí to bez ohledu na národnost, náboženství či barvu pleti dítěte. Naše maminky jsou zkrátka cenzoři tvrdí a nekompromisní. Jejich omezování svobody slova a projevu svých dětí je ku prospěchu celé společnosti. Díky nim a jejich vlivu se většina z nás chová a vyjadřuje slušně, tedy politicky korektně a zásadně odmítá nazývat věci pravými jmény, neboť takové chování by se pravděpodobně mohlo někoho nemile dotknout či jej dokonce hrubě urazit.

Bohužel jsou mezi námi lidé, kteří když vyrostou, vymaní se z cenzurního vlivu svých rodičů a jsou sprostí jako dlaždič a to dokonce v přímém poledním vysílání Českého rozhlasu. Maminky takových lidí se patrně musí hodně stydět a přemýšlet kde ve výchově udělaly chybu. Naštěstí většina maminek-cenzorů v této zemi řekne synovi, že takové slova se zkrátka neříkají. I když je říká pan prezident, ty je říkat prostě nebudeš. Díky bohu za politicky korektní cenzory, co ze svých dětí vychovávají slušné lidi.

Autor: Jaroslav Janota | čtvrtek 2.2.2017 13:28 | karma článku: 29.94 | přečteno: 3177x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.55 | Přečteno: 123101 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.61 | Přečteno: 10120 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 1445 |

Další články z rubriky Společnost

Aleš Kubíček

Bratříčku zavírej vrátka

Tato noc sic bude krátká, ale berme to s humorem. Za minulého režimu byl vtip, že Rusové mají dvě armády, bojovnou a válečnou. Válečná se válí v Československu, bojovná se bojí u čínských hranic. Amíci to vylepšili, ti mají tři.

25.3.2017 v 20:00 | Karma článku: 26.14 | Přečteno: 1078 | Diskuse

Ivo Cerman

Casanova věřil v Boha, ale trochu jinak....

Ve chvíli všeobecného úpadku evropských hodnot nás může zachránit jen filozofie člověka, který to s láskou myslel vážně...

25.3.2017 v 19:28 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 211 | Diskuse

Pavla Gomba

Velký úklid po africku

„Tady jsou lopaty, ty si můžeš vzít kolečko,“ rozděluje práci chlapík v triku a kostkovaných šortkách. Pomalu se z obou stran ulice scházejí lidé, aby taky přiložili ruku k dílu. Žádný div: poslední sobota v měsíci

25.3.2017 v 19:16 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 613 | Diskuse

Jan Dvořák

Rozloučení s kardinálem bez obvyklých „celebrit“

Kdo z různých důvodů nevážil cestu na poslední rozloučení s kardinálem Vlkem do katedrály sv. Víta, mohl se loučit zprostředkovaně, prostřednictvím přenosu České televize.

25.3.2017 v 19:02 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 456 | Diskuse

Luděk Mazurek

Římské prohlášení 25.3.2017 – cár papíru plný lží a nesmyslů!

Může papír sepsaný a podepsaný několika mocnými jedinci změnit skutečnou realitu? Může začít voda téct do kopce? Stále ještě platí, že poručíme větru dešti? Něčemu takovému mohou věřit a radovat se snad jen blázni!

25.3.2017 v 15:47 | Karma článku: 43.58 | Přečteno: 2427 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 39.70 Průměrná čtenost 2164

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.