Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zámek Napajedla - příležitost pro zlatokopy

1. 12. 2016 19:26:40
Před devíti lety se vlastník zámku v Napajedlích(akciová společnost Fatra) jej rozhodl prodat. Včetně přilehlého zámeckého parku, který fungoval jako městský veřejný park od roku 1935, s výjimkou válečných let.
Cena za kterou byl objekt nabízen se pohybovala zhruba kolem částky 30 milionů korun. Tedy pokud si to dobře pamatuju. Zájemců bylo několik. Mimo jiné i město Napajedla. Jenže tehdejšímu vedení města se zdála cena jako příliš vysoká. Zámecký areál tak získala do vlastnictví soukromá osoba. A ta jej hodlá letos znovu prodat. Nejdříve za 80 milionů korun. Nedávno prý slevila na 75 milionů. Vzhledem k pořizovací ceně je to zajímavý zisk. Samozřejmě za devět let se do zámku i parku investovalo. Pár milionů ze státních dotací Fondu životního prostředí. Tedy z peněz pocházející z kapes českých, daňových poplatníků. Rovněž do zámku vedenému jako národní kulturní památka majitelka investovala nějaké finanční prostředky. Nevím kolik a ani nevím z jakých kapes ty peníze pocházely. Není to podstatné.

Zámek a přilehlý park jsou na prodej. Podle informací z řad příbuzných majitelky byla odhadní cena areálu nějakých 130 milionů korun. Přesto je kupní cena 80 milionů. Proč by někdo majetek v hodnotě 130 melounů prodával za 80? Představte si, že máte rodinný dům s přilehlými pozemky v hodnotě 13 milionů. A vy se rozhodnete jej prodat za osm milionů. Také vám to, stejně jako mně připadá na hlavu padlé? No vidíte a při tom se to děje a všichni se tváří, že je to zcela normální. Samozřejmě odhadní cena se od té tržní může dost zásadně lišit. I když většinou je nižší právě ta cena odhadní. Tady je to obráceně. Pokud samozřejmě lze informacím z jistých úst, věřit. Takže tu je nabídka na 80 milionů. A prý se přihlásilo hned několik zájemců. No není to skvělé? Představte si, že vám hned někdo nabídne za ten váš dům vámi požadovanou cenu osm milionů. Je to super. Dohodneme se, podepíšeme smlouvu a je to prodáno. Ale ejhle. Paní majitelka zámku a latifundií v okolí váhá. Místo, aby to prodala, rozhodne se být velkorysá a nabídne to nejdříve městu Napajedla. Zdá se vám to zvláštní? Zase jste vedle, stejně jako já. Je to prý úplně normální.

Takže nabízíte k prodeji dům za 8 milionů. Máte zájemce o koupi. Dokonce prý několik. Ale místo, abyste svůj majetek prodali někomu, kdo je solventní a má o váš dům zájem, nejdříve jej nabídnete někomu, kdo zájem vůbec neprojevil a prostředky ke koupi zjevně nemá. Inu v některých lidských hlavách se odehrávají poněkud zvláštní myšlenkové pochody. Takže město, které před devíti lety nemělo 30 milionů na koupi areálu a cena se mu zdála vysoká, dostalo od soukromé majitelky dnes nabídku k zakoupení stejného areálu ovšem za cenu více než dvakrát vyšší.

Jenže teď se dostáváme k ještě zajímavější zápletce celého případu Zámek Napajedla. K tomu, co jsem si dovolil předběžně nazvat největší politickou zhůvěřilostí posledního čtvrt století ve městě. Někoho napadlo pokusit se vyhlásit místní referendum. Nejdůležitější při každém referendu je znění otázky. Hledal jsem znění otázky a nic jsem nenašel. Organizátoři mají dokonce své facebookové stránky. Nicméně o znění otázky do referenda se na nich se čtenáři nepodělili. Přitom osobně bych čekal, že tak důležitá věc jako je znění otázky bude první informace, kterou se návštěvník stránek dozví. Takže lze jen hádat co vlastně organizátoři místního referenda vlastně chtějí. Zatím to vypadá, že by chtěli, aby město Napajedla koupilo soukromý majetek od paní Gajdošik za cenu, kterou stanovila. Tedy za těch 80 milionů korun. Poněkud neobvyklý požadavek. Zvláště, když rozhodně není žádným tajemstvím, že příjmy města za loňský rok činily asi 121 milionů korun.

Investice 80 milionů tak dělá dvě třetiny městského rozpočtu. To je samo o sobě více než dost. Jenže je to ještě horší. Totiž výdaje města za loňský rok činily rovněž 121 milionů korun. Jinými slovy, není kde brát. Město vážně nemá 80 milionů, které by mělo zaplatit za soukromý majetek. To ale zjevně organizátory referenda nijak netrápí. Patrně mají pocit, že paní starostka má v trezoru ukrytých pár desítek milionů, které byly natištěny v tiskárně peněz ukryté někde ve sklepení radnice. Je tu samozřejmě ještě možnost úvěru. Každá banka by s radostí takový úvěr městu poskytla. Jen ta provize za zprostředkování musí být dost zajímavá. Taková investice ovšem znamená zadlužit město na 25-30 let dopředu. Ovšem těch několik milionů, které by ročně muselo město splácet, včetně úroků je jen začátek. Budova zámku a park budou potřebovat peníze na údržbu. Jen vytápění budovy zámku v zimních měsících bude stát majlant. Kde na to vzít v napjatém městském rozpočtu volné prostředky? Nevím. Ani organizátoři referenda patrně neví. Ovšem jim je to úplně jedno. Na rozdíl od občanů, kteří jsou odpovědní a mají jistou představivost. Ale už samotné konání referenda za účelem nákupu majetku od soukromého vlastníka je poněkud problematické.

Představte si, že vlastníte zchátralou nemovitost. Nikdo ji od vás koupit nechce. A vy se rozhodnete ji prodat obci ve které žijete. Třeba za deset milionů. Jenže obec ji nechce a ani na ni nemá peníze. Takže seženete dvacet procent oprávněných voličů v obci a necháte je podepsat petiční arch k referendu. Otázka by třeba mohla znít: Chcete, aby obec koupila nemovitost pana XY? A teď už tam zbývá jen doufat, že k referendu přijde dostatečný počet voličů a většina z nich bude pro. Výsledek je pro radnici závazný a tak bude obec muset vaši zříceninu koupit za vámi určenou cenu. I kdyby ta cena třeba desetinásobně překročila roční obecní rozpočet. Každý jistě cítí, že to není zrovna reklama na přímou demokracii. A že takové řešení není zrovna příliš standardní. Rozhodovat v referendu o otázkách týkajících se rozpočtu obce by se asi nemělo. Což je v pořádku. Zákon o místním referendu v tomto směru hovoří docela jasně. Místní referendu nelze konat:a)o místních poplatcích a o rozpočtu obce či statutárního města(Zákon č.22/2004, hlava II, paragraf 7, Nepřípustnost konání místního referenda). Investice 80 milionů korun na zakoupení soukromého majetku je z mého pohledu docela podstatným zásahem do 120 miliónového ročního rozpočtu města.

Proto mne udivují podivné tanečky radnice a organizačního výboru pro referendum. Vedení radnice se snaží oddálit konání referenda z nějakých podivných formálních důvodů. Při tom tu existuje docela podstatný důvod pro zamítnutí a to z hlediska obsahu. Skoro to připomíná proslulý dialog hluchých s blbými. Jen s určitostí nevím, která strana je která. Dalo by se dokonce říct, že to začíná vypadat, jakoby se vedení města tvářilo jako soupeř majitelky zámku, ale ve skutečnosti obě strany úzce spolupracují. A cílem je jinak prakticky neprodejný areál zámku prodat za přemrštěnou cenu. A dostat se tak k veřejným penězům. Protože žádní soukromí zájemci nejsou. Je to logické. Nejde o běžnou nemovitost. Je to národní kulturní památka a to s sebou přináší různá podstatná omezení vlastnických práv. Majitel v podstatě nemůže ani zatlouct hřebík do stěny bez souhlasu památkářů. Tedy neměl by. Jistí úředníci dokáží rozhodovat velmi pružně. Například známý plot, který nechala majitelka postavit napříč cestou parkem, aby zabránila vstupu vandalů, seniorů a dětí do doposud veřejného parku nechali úředníci nekompromisně odstranit. A majitelce, která plot postavila za den, dají vskutku šibeniční termín na odstranění, a to celých 16 měsíců! Jinak prý budou zlí. Nejsou. Ten plot, který prý hyzdil okolí národní kulturní památky tam je i po uplynutí lhůty. Ale asi dnes hyzdí to okolí méně než dříve. Či byli úředníci lépe motivováni k vstřícnějšímu rozhodnutí.

Je s podivem, že majitelka objektu, ač má řadu zájemců nabízí areál městu. Samozřejmě tento projev altruismu a soucitu s občany Napajedel je trochu překvapující u osoby, která plotem zabránila dětem z části Maliny chodit do školky a školy přes park. A nutila je obcházet zámecký areál kolem frekventované silnici. Je překvapující u osoby, která znemožnila seniorům zkrátit si cestu přes park při návštěvě lékaře, obchodů v centru města či třeba hřbitova. Proč tomu dobrému úmyslu majitelky tak nějak nedůvěřuji? Inu zkušenost.

Samozřejmě bylo by mohlo lépe, kdyby dominantu města, zámek i s přilehlým parkem vlastnilo město. Zámek v Holešově či hlavně ve Vizovicích je důkazem, že je možné, aby si tyto objekty na svůj provoz vydělaly. Město mělo objekt koupit už před devíti lety. Za 30 milionů. Byla by to dobrá investice. I dnes by bylo možné areál odkoupit. Cena asi 40 milionů korun by byla zhruba adekvátní. Ale 80 milionů je naprosto směšná cena. Majitelka se ostatně pokouší zámek prodat už od jeho zakoupení. Hodně lidí si vzpomíná na inzerát na prodej na jistém západoevropském realitním serveru z doby asi dva roky po zakoupení nemovitosti. Myslím, že tehdejší nabízena cena byla asi dva miliony eur. Jenže je to marné. Nikdo nedá tolik peněz za národní kulturní památku. Nikdo nedá tolik peněz za park, zvelebený za dotace státního fondu životního prostředí(tedy z peněz daňových poplatníků, i těch z Maliny), který musí zůstat přístupný veřejnosti. Plus omezení vlastnického práva existencí věcného břemena. Ani trapná hra na referendum nebude účinná. Snazší by samozřejmě bylo jít s cenou na polovinu a dohodnout se s vedením radnice na přímém odkoupení. Jenže zisk je zisk. A čím je větší tím lépe. Chamtiví lidé se odjakživa snaží vzpírat logickému uvažování. Záleží na tom zda se občané města nechají zmanipulovat. A potvrdí tak základní předpoklad světa bezohledných zlatokopů. Tedy, že co občan a volič, to blbec. Chcete žít v takovém světě?
Autor: Jaroslav Janota | čtvrtek 1.12.2016 19:26 | karma článku: 21.45 | přečteno: 1153x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.56 | Přečteno: 125178 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.86 | Přečteno: 10356 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 30.70 | Přečteno: 3255 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 28.05 | Přečteno: 1483 |

Další články z rubriky Společnost

Lukáš Masopust

Učitel na prázdninách

Za pár dní mne čekají podzimní a já už si plánuji, co o nich budu dělat. Často se říká, že učitelé mají neustále volno, kratší pracovní dobu a tím pádem si nezaslouží větší peníze.

24.8.2017 v 0:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 136 | Diskuse

Jiří Míka

Bílé ženy se dostaly na hledáček Black Lives Matter v seznamu doporučení bílým

Chanelle Helm, vedoucí Black Lives Matter v Louisville, napsala 10 doporučení bělochům. Vyzývá tam bělochy, aby předali svůj majetek "černým nebo hnědým". Bílé ženy označila za komplice rasistů.

23.8.2017 v 22:56 | Karma článku: 27.43 | Přečteno: 758 | Diskuse

Tomáš Gayer

Top 09: Neuhneme! Je zaděláno na masakr!

Letošní parlamentní volby rozhodně nebudou selanka! Mnohé naopak nasvědčuje, že to místy může být i pořádnej masakr...

23.8.2017 v 20:34 | Karma článku: 21.18 | Přečteno: 632 | Diskuse

Václav Čerňák

Androgynní muž - ženský to sen?

Představte si dvě osoby - muže a ženu. Postavte je vedle sebe a seberte jim všechny fyzické vlastnosti, které z nich dělají to či ono pohlaví. Podle čeho pak poznáte, jestli mluvíte s ním nebo s ní?

23.8.2017 v 20:05 | Karma článku: 8.56 | Přečteno: 472 | Diskuse

Markéta Kabourková

Na dostřel

Barcelona, Turku, Surgut, Wuppertal, Dusseldorf, Londýn, Nice, Berlín, Stockholm, Paříž a další = nejméně 135 mrtvých a mnohem mnohem více zraněných. Kolik mrtvých je ještě třeba?

23.8.2017 v 19:35 | Karma článku: 26.58 | Přečteno: 529 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2187

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.