Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou Češi národem, který se za nic nestydí?

12. 08. 2016 17:22:45
Samozřejmě, že ne. Národ není homogenní skupina lidí. Leč někteří Češi mají k nestydatému vyjadřování a jednání opravdu překvapivě blízko. Ostatně celá česká historie je na opravdu velké nestydy skutečně bohatá.
Náboženská nesnášenlivost má například v české historii významné místo. Upálení křesťanského reformátora Jana Husa strážci té "pravé" víry, rozpoutalo vlnu náboženského násilí v Čechách a přilehlém okolí. Jestliže se husitská vojska celkem v pohodě dokázala srovnat s brutálními útoky Křižáků z Římské říše, s rozkolem ve vlastních řadách už to nedokázala. Ten je zahubil. Upálení zajatců z řad poražených husitů ve stodolách po bitvě u Lipan je jedna z věcí za které se někteří Češi dodnes nijak nestydí.

Střetnutí vyznavačů obecné římské církve a protestantů počátkem 17. století stálo na počátku velkého evropského konfliktu, Třicetileté války. Následující vyhnání intelektuálních elit z českých zemí, včetně například Jana Amose Komenského, popravy českých odbojníků a zabavování jejich majetku, zejména ve prospěch katolíků a jejich církve je další z nestydatých kapitol české historie.

Česká nenávist vůči příslušníkům židovské menšiny je známá už z doby národního obrození. Ostatně antisemitismus českých spisovatelů a novinářů jako byl Karel Havlíček Borovský či třeba Jan Neruda není rozhodně nic na co by bylo možné být hrdý. Výmluvy, že taková byla doba, nebo, že tento antisemitismus zapadal do tehdejšího evropského kontextu asi příliš neobstojí. Možná vrcholem českého fanatického antisemitismu bylo období tzv.Hilsneriády. Ta mediální hysterie počátku 20.století a nestydatost českých lhářů mi občas připomíná současné prima časy.

Můj oblíbený vzor humanisty a socialisty profesor Masaryk si s českými "vlastenci" tehdy opravdu užil. Ale samozřejmě tento racionální člověk nemohl vyměnit své zdravé zásady vědeckého pohledu na svět za levnou popularitu většinového názoru založeného na iracionální hysterii, pověrách, předsudcích a nestydaté lži. Ostatně dodnes se čeští antisemité schází u památníku Anežky Hrůzové obětí rituálního židovského vraha Leopolda Hilsnera. A za své lži se přitom nijak nestydí. Na Masaryka "slušní" Češi plivali. A možná na něj chystali šibenici pro vlastizradu. Nebyli to samozřejmě žádní rasisté či xenofobové. Měli jen oprávněnou obavu a hájili bezpečnost svých rodin a dětí před jasným židovským nebezpečím a hrozbou. Ostatně tato znepokojená většina občanů měla zastání v tehdejších prima novinách. A u prima politiků a dokonce soudců.

Je vážně ironií českých dějin, že tehdejší vlastizrádce a židomil Masaryk se jen o pár let později stal prezidentem-osvoboditelem a milovaným tatíčkem. S nástupem nacismu v sousedním Německu se znovu dostávají do popředí nestydové z řad českých, slušných vlastenců. Různí ti antisemité z Kolína i odjinud tehdy uštvali můj druhý velký vzor, českého humanistu a socialistu Karla Čapka. Společně s úsilím českých extrémních nacionalistů a intelektuálů z řad českých klerofašistů, jako byl Jindřich Středa, byla napsána další kapitola nestydů v dějinách. Vrcholem byl akt mimořádné drzosti a zbabělosti Edvarda Beneše, který nejprve odzbrojil občany vlastního státu, aby poté vzal dráhu do bezpečí za peníze daňových poplatníků a své spoluobčany nechal na pospas nacistům.

Kolaboraci slušných, českých vlastenců s okupanty přeskočím. A dostaneme se do období konečného řešení sudetoněmeckého problému. Uplatnění kolektivní viny, zvaném odsun německého obyvatelstva je další nestydatou kapitolou v české historii. Ale likvidací českých židů, cikánů, humanistů a sudetských Němců nedošlo ke kýžené české monokulturizaci a vytvoření ráje na zemi. Následoval bolševický ráj. Opět za spolupráce zbabělce Beneše, který se po aktu osobní msty a vylikvidování německé otázky stal spolupachatelem bolševického převratu. A spoluviníkem následného bolševického teroru. Za který se mnozí Češi ani dnes nijak nestydí.

Stejně jako za období bolševické totality. Ustupování zlu a nestydům z řad členů státostrany. Otevřená kolaborace s bolševickou mocí. Podlézání okupantům s velením v Moskvě. Ale ani po odstranění bolševismu ve státo-právní podobě se v uvažování českých, přizpůsobivých nestydů nic moc nezměnilo. Vrcholem postbolševismu zatím byla první přímá volba prezidenta. Koho, že si aktivní voliči tohoto státu vybrali do druhého kola?

Člověka, který uráží kde koho na potkání, pracuje ve prospěch Moskvy, je vulgární, a hlavně nepokrytě a nestydatě lže. A jeho soupeř? Ten se nestydí přijmout místo ve vládě založené na hlasech přeběhlých poslanců. Tento hrubý faul proti demokratickým pravidlům jemu, ani jeho voličům nevadí. Stejně jako se Karel nestydí za účast ve vládě, která porušila ústavní práva opozice a dokonce, která porušila Listinu základních lidských práv a svobod českých občanů. Není divu, že skupina Ztohoven celkem správně pochopila ironii hesla na prezidentské standartě. Lhář Miloš si zkrátka zaslouží ty červené trenýrky jako symbol muže, který se za nic nestydí.

Ale nezasloužil by si stejné rudé trenýrky celý český národ? Jistě ne. Skutečného ducha národa reprezentuje lépe Hus, Komenský, Masaryk, Čapek či Havel. Nikoliv Beneš, Gottwald, Klaus, Kalousek či Zeman. Nejsme národem nestydů. I když to někdy v současné prima mediální realitě, tak může navenek vypadat.

Autor: Jaroslav Janota | pátek 12.8.2016 17:22 | karma článku: 19.10 | přečteno: 945x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.55 | Přečteno: 123792 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.70 | Přečteno: 10201 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 30.02 | Přečteno: 3204 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 27.83 | Přečteno: 1452 |

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Andrýsek

Migranti a omyl hlavy katolické církve

Přizvat ekonomické migranty do Evropy, je jako zraněnému s velkou ztrátou krve naordinovat léčbu „pouštěním žilou“. Proč přesně toto udělal papež František?

23.4.2017 v 10:04 | Karma článku: 30.42 | Přečteno: 872 | Diskuse

Vojtěch Vopařil

O svobodě žít si po svém a svobodě vlastní volby

Za základ tohoto článku jsem si vzal velmi provařené téma - zákaz kouření v pohostinství. Tento článek ale primárně není o tomto. Je o otázce principiální, o tom, co schvalování striktních plošných regulačních zákonů znamená.

23.4.2017 v 9:00 | Karma článku: 16.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Irena Fuchsová

Chápavá, vstřícná a tolerantní žena

Jsou takové ženy. A tvrdí, že jsou se svým partnerem šťastné, protože je šťastný On. A On je šťastný, protože ho dělá šťastným její chápavost, vstřícnost a tolerantnost.

22.4.2017 v 21:58 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 516 | Diskuse

Tomáš Gayer

Nenecháme se zastrašit!

Po vyvraždění redakce Charlie Hebdo, jehož obsah byl a je často hodně odporný, jsme byli svědky fotografování semknutých vůdců. Teroristických ůtoků od té doby neubylo a stále také nechybí ani verbální odhodlání politiků.

22.4.2017 v 16:44 | Karma článku: 30.08 | Přečteno: 1335 | Diskuse

Josef Nožička

Jednotné přijímačky či maturity žádné stádo nevychovávají(polemika s Markétou Šichtařovou)

Asi nejenom mě včera zaujal blog ekonomky Markéty Šichtařové s názvem Návod, jak školou vychovat stádo.

22.4.2017 v 14:52 | Karma článku: 31.31 | Přečteno: 1150 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2169

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.