Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uprchlíci vítejte!

7. 08. 2016 18:09:00
Tahle kampaň, vytvořená skutečnými zastánci lidský práv a svobod, měla velmi dobré výsledky. Ale ve své podstatě se ani tolik netýkala uprchlické krize. Měla prostě jen za úkol oddělit evropské zrno od plev.
Což se myslím podařilo na výbornou. Už dlouho před začátkem uprchlické krize se totiž evropská společnost ocitla v úplně jiné krizi. Krizi hodnot. Pozitivní hodnoty Evropanů jako humanismus, důraz na lidská práva a svobody, multikulturalismus, demokracie, sociální stát, ale hlavně soucit, empatie, ohleduplnost, tolerance, solidarita se ocitly na konci 20.století v hluboké krizi. Do popředí se začaly dostávat negativní vlastnosti Evropanů jako rasismus, xenofobie, extrémní nacionalismus, šovinismus, pohrdání lidskými právy a svobodami, totalitní myšlení, nenávist, diktatura, monokulturalismus, ale hlavně bezohlednost, sobectví, chamtivost, hamižnost, zvrhlá touha po absolutní moci, omezování svobod a případně přímo fyzická likvidace odpůrců takového chování a myšlení. Přístup k uprchlíkům byl dobrým způsobem jak oddělit příznivce těch pozitivních hodnot od vyznavačů těch negativních vlastností.

Což se povedlo. Uprchlická krize ukázala pravou tvář některých Evropanů. A hlavně v jasném světle předvedla existenci dvou druhů obyvatel Evropy. Je potěšující, že v civilizovaných zemích západní Evropy se ukázaly výhody vyspělé zastupitelské demokracie. Politická scéna v obou zemích byla očištěna od populistů nejhrubšího zrna. Přesto se s pokračující atmosférou nenávisti dostávají tito extrémní příznivci rychlých a jednoduchých řešení do hlavního politického proudu. Velmi to připomíná situaci v Evropě před druhou světovou válkou v době otevřeného nástupu německého nacismu. Vytvoření nepřítele na kterého lze hodit úplně všecho. Vyvolávání iracionálního strachu před nebezpečím, ať už židovským(či v současnosti muslimským). A nabídka zajištění bezpečnosti. Vždyť to nic nestojí. Jen váš hlas v demokratických volbách občané. Jsou lidé, kteří bojují za demokracii(dokonce nejlépe přímou)a vyznávají heslo, že hlas většiny lidu je hlasem božím. Není. Říšský kancléř Adolf Hitler získal svůj úřad v naprosto svobodných a demokratických volbách. A hlas lidu nebyl žádným božím hlasem. Spíše hlasem ďábelským. A odstartoval období největšího užití Luciferova efektu v dějinách lidstva. Když všichni kolem páchají zlo a zlo se stává normou chování, je potlačení lidskosti v člověku snazší.

Jenže likvidací jednoho typu nepřítele to všechno nekončí, ale začíná. Po Židech přijdou na řadu další. Cikáni, Slované, homosexuálové, komunisté, demokraté, humanisté a nakonec všichni s jiným názorem, než je ten vůdcův. Snaha o homogenizaci či lépe monokulturalizaci společnosti nemůže nikdy skončit. Taková společnost si vytváří vlastní, vnitřní opozici. Protože je proti lidské přirozenosti. Lidé jsou si rovni ve svých právech, ale rozhodně nejsou stejní či totožní. Nelze je homogenizovat. Či vytvořit z nich jednu monokulturní, bezduchou masu. Pokoušeli se o to bolševici, fašisté a nacisté. Nepovedlo se. Teror se většinou obrátil proti těm, kteří jej uvedli do života. A už od norimberského procesu víme, že výmluva typu jen jsem poslouchal rozkazy či jen jsem dodržoval zákony, zkrátka neplatí. Rozkazy a zákony, které se snaží legalizovat zločiny proti lidskosti se zkrátka plnit nevyplatí. Doktor Zimbardo, který po proslulém Stanfordském experimentu v roce 1971 vytvořil pojem Luciferův efekt nabídl také několik pravidel jak se vyhnout tomu, aby byli lidé tímto efektem pohlceni. Jedním z nich a v současnosti možná nejdůležitějším je, že se lidé nikdy nesmí dobrovolně vzdát svých lidských práv a občanských svobod za příslib nějakého iluzorního pocitu vlastní bezpečnosti.

Byli to nacisté, kteří vytvořili teorii, že jedna rasa či jeden národ je nadřazen nad těmi ostatními. Dnes víme, že je to lež. Ač jsme všichni neopakovatelné individuality pořád toho jako lidé máme více společného, než je toho v čem se odlišujeme. A nikdy bychom se neměli vzdát toho co z nás dělá lidi. Tedy obyčejné lidskosti, slušnosti a ohleduplnosti k jiným. Zejména k těm, kteří jsou na tom hůře než my sami. Je to přirozené každému člověku. Naopak pudové, sobecké jednání je to co nás zbavuje lidské podstaty a vrací nás kamsi do živočišné, zvířecí říše. Toto dědictví našich živočišných předků je sice navždy naší součástí, ale nikdy nemůže převážit nad tím, co nás ze zvířecí říše vyčleňuje. Naši lidskost, soucit, sounáležitost. Vždy bychom na to měli myslet. A posuzovat tímto pohledem každý výrok, každé jednání a každou myšlenku těch kolem nás. Oddělit zásadní kategorie dobra od zla by neměl být problém pro každého duševně zdravého člověka bez ohledu na rasu, národnost, původ či vzdělání. Každý si musí odpovědět zda chce zůstat ve společnosti lidí nebo se přikloní do říše zvířat. Je to o existenci nebo naopak absenci svědomí.

Autor: Jaroslav Janota | neděle 7.8.2016 18:09 | karma článku: 21.47 | přečteno: 2162x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.55 | Přečteno: 123100 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.61 | Přečteno: 10120 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 29.94 | Přečteno: 3177 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 1445 |

Další články z rubriky Společnost

Aleš Kubíček

Bratříčku zavírej vrátka

Tato noc sic bude krátká, ale berme to s humorem. Za minulého režimu byl vtip, že Rusové mají dvě armády, bojovnou a válečnou. Válečná se válí v Československu, bojovná se bojí u čínských hranic. Amíci to vylepšili, ti mají tři.

25.3.2017 v 20:00 | Karma článku: 26.14 | Přečteno: 1078 | Diskuse

Ivo Cerman

Casanova věřil v Boha, ale trochu jinak....

Ve chvíli všeobecného úpadku evropských hodnot nás může zachránit jen filozofie člověka, který to s láskou myslel vážně...

25.3.2017 v 19:28 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 211 | Diskuse

Pavla Gomba

Velký úklid po africku

„Tady jsou lopaty, ty si můžeš vzít kolečko,“ rozděluje práci chlapík v triku a kostkovaných šortkách. Pomalu se z obou stran ulice scházejí lidé, aby taky přiložili ruku k dílu. Žádný div: poslední sobota v měsíci

25.3.2017 v 19:16 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 613 | Diskuse

Jan Dvořák

Rozloučení s kardinálem bez obvyklých „celebrit“

Kdo z různých důvodů nevážil cestu na poslední rozloučení s kardinálem Vlkem do katedrály sv. Víta, mohl se loučit zprostředkovaně, prostřednictvím přenosu České televize.

25.3.2017 v 19:02 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 456 | Diskuse

Luděk Mazurek

Římské prohlášení 25.3.2017 – cár papíru plný lží a nesmyslů!

Může papír sepsaný a podepsaný několika mocnými jedinci změnit skutečnou realitu? Může začít voda téct do kopce? Stále ještě platí, že poručíme větru dešti? Něčemu takovému mohou věřit a radovat se snad jen blázni!

25.3.2017 v 15:47 | Karma článku: 43.58 | Přečteno: 2427 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 39.70 Průměrná čtenost 2164

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.