Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prý jsme ve válce

30. 07. 2016 7:11:55
Tak to řekl občanům svého státu už někdy loni na podzim francouzský premiér. Bylo to těsně po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015. Bylo to opravdu velmi závažné sdělení. Pan premiér to myslel vážně. A co udělal potom?
Nevím. Možná si zašel na večeři do své oblíbené luxusní restaurace. Potom možná zašel na večerní představení do pařížské opery. Druhý den si možná našel čas na návštěvu kadeřníka. Zastavil se na manikůru. Možná se objednal na masáž. Premiér státu, který je právě ve válce musí zažívat obrovský stres. O víkendu si jistě našel trochu času na zlepšení svého golfového úderu. Mezitím jeho spoluobčané, kteří se dozvěděli, že jsou ve válce, chodili do práce, jejich děti chodily do školy, nakupovali, dobře jedli, pili, bydleli, bavili se, plánovali si na léto dovolenou a užívali si života. A dělají to dodnes. Přestože jsou prý podle svého premiéra ve válce. Inu, není válka jako válka.

Zatím o pár tisíc kilometrů na východ žijí miliony obyvatel Sýrie ve skutečné válce. Jejich země je v troskách. Ruské letadla diktátora Asada bombardují obytné čtvrti syrských měst. Na útěku jsou miliony lidí. Lidí, kteří žijí ve stanech na poušti v uprchlických táborech v okolních zemích. Občanská válka trvá už více než pět let. Lidé postižení válkou nemají vůbec nic. Nemají domy. Nemají luxusní restaurace. Jsou rádi, když seženou aspoň nějaké jídlo. Jejich starostí je jak přežijí příští den. Na operu si asi večer nezajdou. Také kadeřníka, manikůru, masáž a golf nejspíše vynechají. Místo toho se budou muset starat jak sehnat něco k jídlu, vodu a teplou deku pro své děti, aby jim v noci ve stanu nebyla zima. Další den nepůjdou do práce. Jejich firmu totiž vybombardoval stejný, kvalitní ruský bombardér jako jejich dům a školu jejich dětí. Jejich děti nepůjdou do školy. V uprchlickém táboře žádná není. Nepůjdou nakupovat. Nemají kde ani za co. Nebudou dobře jíst, pít a bydlet. Nebudou se bavit. Nebudou si plánovat dovolenou. A rozhodně se nebudou užívat života jako obyvatelé Francie, která je podle slov svého premiéra ve válce.

Vždycky, když slyším slovutné politiky a bezpečnostní experty, kteří nám s vážnou tváří oznamují, že jsme ve válce, nevím zda se tomu smát a nebo plakat. Válka vážně vypadá jinak. Možná by si tito experti měli vyzkoušet na pár dní život ve skutečné válečné oblasti. Aby jim došlo jak jsou hloupí a směšní. Jenže ani to by patrně nepomohlo. Návštěva v oblasti skutečných bojů je fakt adrenalin a zážitek. Tedy pokud jste tam na pár hodin s ozbrojeným doprovodem, neprůstřelnou vestou, novinářským průkazem, dostanete za to od svého zaměstnavatele dobře zaplaceno a víte, že stihnete zpáteční letadlo do civilizované země, kde lidé nežijí ve stanech a děti mohou chodit do školy.

Možná by nebylo od věci si občas vzpomenou na lidi, kteří musí každý den žít ve skutečné válce. Na obyvatele Ukrajiny, Sýrie, Iráku. Kdyby si lidé dokázali představit hrůzy skutečné války, uměli se vcítit do těch, kteří jsou skutečnými oběťmi násilí, kdyby měli více obyčejného lidského soucitu a empatie, možná by si uvědomili, jak jsou podobná vyjádření o válce, hloupá a prázdná. Možná by si uvědomili, jak malicherné jsou jejich vlastní problémy. Jak nepatřičná je jejich nenávist a předsudky. Možná by si uvědomili, že je to zloba a nenávist, která může vést ke skutečné válce. A přestali by tuto zlobu kolem sebe šířit.

Autor: Jaroslav Janota | sobota 30.7.2016 7:11 | karma článku: 18.59 | přečteno: 1238x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.55 | Přečteno: 123100 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.61 | Přečteno: 10120 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 29.94 | Přečteno: 3177 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 1445 |

Další články z rubriky Společnost

Aleš Kubíček

Bratříčku zavírej vrátka

Tato noc sic bude krátká, ale berme to s humorem. Za minulého režimu byl vtip, že Rusové mají dvě armády, bojovnou a válečnou. Válečná se válí v Československu, bojovná se bojí u čínských hranic. Amíci to vylepšili, ti mají tři.

25.3.2017 v 20:00 | Karma článku: 26.14 | Přečteno: 1078 | Diskuse

Ivo Cerman

Casanova věřil v Boha, ale trochu jinak....

Ve chvíli všeobecného úpadku evropských hodnot nás může zachránit jen filozofie člověka, který to s láskou myslel vážně...

25.3.2017 v 19:28 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 211 | Diskuse

Pavla Gomba

Velký úklid po africku

„Tady jsou lopaty, ty si můžeš vzít kolečko,“ rozděluje práci chlapík v triku a kostkovaných šortkách. Pomalu se z obou stran ulice scházejí lidé, aby taky přiložili ruku k dílu. Žádný div: poslední sobota v měsíci

25.3.2017 v 19:16 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 613 | Diskuse

Jan Dvořák

Rozloučení s kardinálem bez obvyklých „celebrit“

Kdo z různých důvodů nevážil cestu na poslední rozloučení s kardinálem Vlkem do katedrály sv. Víta, mohl se loučit zprostředkovaně, prostřednictvím přenosu České televize.

25.3.2017 v 19:02 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 454 | Diskuse

Luděk Mazurek

Římské prohlášení 25.3.2017 – cár papíru plný lží a nesmyslů!

Může papír sepsaný a podepsaný několika mocnými jedinci změnit skutečnou realitu? Může začít voda téct do kopce? Stále ještě platí, že poručíme větru dešti? Něčemu takovému mohou věřit a radovat se snad jen blázni!

25.3.2017 v 15:47 | Karma článku: 43.57 | Přečteno: 2426 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 39.70 Průměrná čtenost 2164

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.