Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Více zbraní v ulicích = více bezpečnosti

18. 07. 2016 17:06:41
Zajímavá myšlenka. Ale obávám se, že více zbraní v ulicích žádný větší pocit bezpečí nikomu nepřinese. Zejména ne těm, kteří po těch ulicích chodí.
Přesto se najdou lidé, kteří tvrdí opak. Nic proti legálnímu držení zbraní. Každý duševně zdravý člověk by měl mít právo složit zkoušky odborné způsobilosti a získat zbrojní průkaz. A koupit si legálně zbraň. Není třeba nijak zvlášť zpřísňovat podmínky pro získání zbrojního průkazu. Možná by stálo za to, nějakým způsobem upravit otázky testu odborné způsobilosti. Například je diferencovat podle typu zbrojního průkazu. Nechápu proč by se měl ten, kdo má zájem vlastnit jednu krátkou střelnou zbraň, učit druhy loveckých dlouhých zbraní. Či podmínky ukládání většího množství zbraní nebo zákony o vývozu střelných zbraní do ciziny. Takové otázky jsou k ničemu. Člověk se je naučí, aby je zase rychle zapomněl. Ztráta času.

Problém je zda více zbraní v ulicích může zajistit větší bezpečnost obyvatel země? Osobně se domnívám, že ne. Největším varovným příkladem jsou Spojené Státy Americké. Počet zbraní v ulicích amerických měst je vysoký. A tomu také odpovídá vysoká kriminalita a vysoké ztráty na životech. Ona neoliberální poučka dejte lidem možnost vlastnit zbraně, protože pachatelé kriminální činnosti už je mají, příliš neodpovídá realitě. Ono získat nelegálně zbraň není tak jednoduché jak by si někdo představoval. Nelze si najít webovou stránku, vybrat zbraň a hodit ji do košíku. K získání nelegální zbraně jsou nutné kontakty. Jenže takový potencionální majitel nelegální zbraně samozřejmě nemůže nikdy vědět zda jedná skutečně s obchodníkem se zbraněmi nebo s policejním agentem. Doporučení kamarádů z basy nemusí být tak důvěryhodné jak to na první pohled vypadalo. Navíc i nelegální zbraň je drahá. Většinou dražší než ta z krámu.

Nabízí se mnohem snadnější cesta. Zkrátka vzít zbraň tomu, kdo ji má legálně. Ideální by byl právě obchod se zbraněmi. Jenže vyloupit takový obchod je složité. Jsou dobře zabezpečené. Nabízí se armádní či policejní sklady zbraní. Ale to je ještě těžší. Vzít zbraň přímo členovi ozbrojených sborů je hodně riskantní. Utkat se s vojákem či policistou, kteří absolvovali výcvik v boji zblízka, smrdí krchovem. Jsou tu ještě nejrůznější bezpečnostní agentury. Tam je to už snazší. Vzhledem k tomu, jak jsou zaměstnanci těchto služeb placeni, se dá předpokládat, že fyzická kondice či profesionální výcvik, je úspěšně minul a obešel. Nejjednodušším způsobem jak může asociální živel přijít ke zbrani jsou tak přímo majitelé legálních zbraní. Čím více jich bude, tím lépe bude černý trh zásoben. Bytová vloupačka, prodej kradeného zboží přes síť nejrůznějších překupníků to česká a nejen česká galerka zvládá velmi dobře. Jsou to desetiletí zkušeností. USA jsou varujícím příkladem. Většina zbraní použitých při trestné činnosti jsou zbraně ukradené legálním majitelům.

Proto mne vždy pobaví pohled zejména některých členů české politicko-náboženské sekty tzv.Svobodných, kteří vysvětlují jak bude svět bezpečný, když si všichni pořídí zbraně. Tito lidé mají představu o používání zbraní získanou z hollywoodských, akčních filmů. Nic proti zastydlé pubertě. Kluci jsou kluci. Ale, když Svobodný guru Matějka vysvětluje jak by bylo snadné ubránit se teroristovi z Nice, kdyby lidé na nábřeží měli zbraně, nevím jestli je to projev infantilnosti nebo zvláštního druhu smyslu pro černý humor? Doufám, že ten pán si své dobrodružné vidění světa realizuje jen někde na laser game. Ono totiž i za předpokladu, že mezi lidmi v Nice byli držitelé zbrojního průkazu a legální zbraně, je opravdu nepravděpodobné, že se vydali do ulic, restaurací a kaváren, slavit státní svátek se zbraní v kapse. Ostatně kdo by něco takového udělal? Kdo duševně zdravý jde do restaurace na večeři se zbraní za opaskem? Když opominu podnikatele Ďurička, co chodí do restaurací střílet Kočky. A v tomto konkrétním případě se dá o duševním zdraví dotyčného, úspěšně pochybovat.

Vlastnictví zbraně je hlavně o odpovědnosti. Člověk si zbraň pořizuje za účelem ochrany života a zdraví svého a členů své rodiny či za účelem ochrany svého majetku. Většina držitelů zbrojních průkazů a legálních zbraní jsou velmi odpovědní lidé. Také musí mít čistý trestný rejstřík a potvrzení od lékaře. Opravdu neznám nikoho kdo by se denně vydával do práce a nosil při tom u sebe svou zbraň pro případ, že by se stal svědkem kriminálního činu. Neznám nikoho kdo by chodil do hospody na pivo a bral si s sebou svou zbraň. Neznám nikoho kdo jde na procházku a pro jistotu si vezme zbraň. Takové představy může mít v hlavě akční Svobodný Matějka, ale normální člověk absurditu takového jednání pozná na první pohled. Většina majitelů zbraně má zbraň uloženou na bezpečném místě v domě či bytě. Musí být dobře zabezpečena, aby se k ní nedostaly například zvídavé děti. Ostatně zbraň lze skutečně použít jen v případě ohrožení. Není možné si postavit na zahradě terč a zkoušet si střelbu. Legální zbraň lze použít jen na certifikované střelnici. Každý držitel zbrojního průkazu to samozřejmě ví.

Možná to nezapadá do Svobodných představ, ale je to tak. Střela vypálená ze zbraně totiž může na ulici či v obydlené oblasti způsobit velké škody i poté co zasáhne cíl, tedy případného útočníka. Proto i policisté ví, že použít zbraň ve městě lze jen v krajním případě. Tedy pokud nejsou vybavení speciální municí, která se při zásahu pevné překážky deformuje a nemůže už dále ublížit kolemjdoucím. Stejné dilema řešili francouzští policisté v Nice. Na nábřeží byly tisíce lidí. Už dostat se do blízkosti kamionu bylo obtížné. A ještě obtížnější bylo rozhodnout se použít zbraň. Kamion se pohyboval zhruba rychlostí 15 metrů za sekundu. Před ním, kolem něj, ale hlavně za ním se pohybovaly tisíce lidí. Každý policista ví, že střela, běžně používané ráže tedy 9 mm, která nezasáhne cíl pokračuje dál a v dalších 100 až 150 metrech má smrtící účinky. Zranit, ale může ještě na mnohem delší vzdálenost. Může zabít několik nevinných lidí. Navíc zasáhnout malý, pohybující se cíl, tedy řidiče za volantem vozu je na větší vzdálenost opravdu obtížné. Hollywoodský akční hrdina by to jistě dokázal a střílel by přitom od boku. Nejspíše by padoucha zasáhl na kilometr, první ranou a pravděpodobně doprostřed čela. Jen další důkaz, že ani pohádkám pro dospělé se nevyplatí věřit.

Více zbraní v ulicích nikomu žádnou větší bezpečnost nezajistí. Zbraně totiž do ulic nepatří a není vůbec důležité, kdo je jejich vlastníkem. Zbraň na ulici patří do rukou prověřenému, odpovědnému profesionálovi, který absolvoval důkladný výcvik. Tedy příslušníkovi policie. Ochranu a obranu svých spoluobčanů mají tito pánové v popisu práce. A i tady platí, že více zbraní zvyšuje pravděpodobnost nešťastné nehody či zranění nebo smrti neviného kolemjdoucího. Policisté ve Velké Británii například zbraně do ulic nosí velmi výjimečně. Její použití je totiž velmi riskantní. I v těch správných rukou.

Autor: Jaroslav Janota | pondělí 18.7.2016 17:06 | karma článku: 18.20 | přečteno: 1053x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.55 | Přečteno: 123100 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.61 | Přečteno: 10120 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 29.94 | Přečteno: 3177 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 1445 |

Další články z rubriky Společnost

Aleš Kubíček

Bratříčku zavírej vrátka

Tato noc sic bude krátká, ale berme to s humorem. Za minulého režimu byl vtip, že Rusové mají dvě armády, bojovnou a válečnou. Válečná se válí v Československu, bojovná se bojí u čínských hranic. Amíci to vylepšili, ti mají tři.

25.3.2017 v 20:00 | Karma článku: 26.14 | Přečteno: 1078 | Diskuse

Ivo Cerman

Casanova věřil v Boha, ale trochu jinak....

Ve chvíli všeobecného úpadku evropských hodnot nás může zachránit jen filozofie člověka, který to s láskou myslel vážně...

25.3.2017 v 19:28 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 211 | Diskuse

Pavla Gomba

Velký úklid po africku

„Tady jsou lopaty, ty si můžeš vzít kolečko,“ rozděluje práci chlapík v triku a kostkovaných šortkách. Pomalu se z obou stran ulice scházejí lidé, aby taky přiložili ruku k dílu. Žádný div: poslední sobota v měsíci

25.3.2017 v 19:16 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 613 | Diskuse

Jan Dvořák

Rozloučení s kardinálem bez obvyklých „celebrit“

Kdo z různých důvodů nevážil cestu na poslední rozloučení s kardinálem Vlkem do katedrály sv. Víta, mohl se loučit zprostředkovaně, prostřednictvím přenosu České televize.

25.3.2017 v 19:02 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 454 | Diskuse

Luděk Mazurek

Římské prohlášení 25.3.2017 – cár papíru plný lží a nesmyslů!

Může papír sepsaný a podepsaný několika mocnými jedinci změnit skutečnou realitu? Může začít voda téct do kopce? Stále ještě platí, že poručíme větru dešti? Něčemu takovému mohou věřit a radovat se snad jen blázni!

25.3.2017 v 15:47 | Karma článku: 43.57 | Přečteno: 2426 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 39.70 Průměrná čtenost 2164

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.