Proč Zeman vyhrál v číslech

Patrně je to trochu pozdě. Zeman byl zvolen prezidentem už před více než třemi lety. Ale blíží se další prezidentské volby a někteří se stále nedokáží poučit z těch voleb minulých. Takže trochu čísel nemůže uškodit. 

Prvního kola prezidentské volby se zúčastnilo asi 5,15 milionu voličů. Kandidovalo devět osobností. Zvítězil Zeman se ziskem asi 1,25 milionu hlasů. Druhý skončil Schwarzenberg se ziskem asi 1,2 milionu hlasů. Třetí byl Fischer asi 840 tisíc hlasů. Čtvrtý Dienstbier asi 830 tisíc hlasů. Pátý Franz asi 350 tisíc hlasů. Šestá Roithová asi 260 tisíc hlasů. Sedmá Fischerová asi 170 tisíc hlasů. Osmý Sobotka asi 130 tisíc hlasů a devátá Bobošíková asi 120 tisíc hlasů. Dovolil jsem si počet hlasů zaokrouhlit na celé desetitisíce. Nejvíce hlasů získali Zeman a Schwarzenberg. Asi 2,45 milionu hlasů aktivních voličů v prvním kole. To není ani nadpoloviční většina odevzdaných hlasů. Cílem obou kandidátů tedy bylo získat v druhém kole na svou stranu voliče ostatních sedmi kandidátů. Z té množiny pasivních voličů se s hlasy příliš počítat nedalo. Neviděl jsem žádný rozbor, ale myslím, že účast těch, kteří se neobtěžovali přijít k urnám v prvním kole a přišli v kole druhém, byla zanedbatelná. Vždy rozhoduje skupina českých aktivních voličů a ta je poměrně stabilizovaná.  

Druhého kola se zúčastnilo asi 4,96 milionu voličů. Tedy o necelých 200 tisíc méně než v prvním kole. Tahle skupina voličů si zkrátka nedokázala mezi těmi dvěma kandidáty vybrat. Sám jsem do ní patřil. Dá se předpokládat, že voliči jiných kandidátů si zkrátka mezi oběma kandidáty vybrali jednoho. Toho kdo jim lépe vyhovoval či pouze toho, koho považovali za menší zlo. V tu danou chvíli. Jinými slovy volili jednoho kandidáta pouze z důvodu, aby nevyhrál ten druhý. Taková negativní volba. Takový volič nemusí vůbec cítit žádné sympatie ke kandidátovi, kterého volí. Ale cítí dost zásadní antipatie k tomu druhému.  

V Česku je podobný typ volby docela oblíbený. Politické strany mají zanedbatelný počet členů a ovládají je lidé stojící v pozadí. Nabídka stran, tedy významných stran schopných realizovat svůj program, je velmi nízká. Negativní volba je tak celkem obvyklým způsobem volby průměrného, aktivního, českého voliče v poledních 26 letech. Začalo to už v červnu 1990 kdy voliči volili proti tehdejší KSČ. Tedy nikoliv proti komunistům. Těch se na kandidátce Občanském fóra dostalo do parlamentu opravdu dost. V systému poměrného zastoupení je taková negativní volba oprávněná a pochopitelná. Ve většinovém volebním systému, ale poněkud ztrácí své opodstatnění. Pokud volič skutečně volí osobnost a nikoliv kohokoliv s tou správnou stranickou příslušností. Takhle vypadaly první volby do senátu v roce 1996. Tedy jejich druhé kolo kde voliči hlasovali ve stylu kohokoliv jen ne kandidáta ODS. Český volič nemá příliš rád dominantní postavení jediné strany. Patrně na základě neblahé historické zkušenosti.  

Ale zpět k druhému kolu prezidentské volby v roce 2013. Oba kandidáti vedli kampaň s cílem získat hlasy aktivních voličů z prvního kola, jejichž kandidát se do druhého kola nedostal. Těch hlasů mohlo být teoreticky asi 2,7 milionu. Bez těch 200 tisíc, kteří hlasovali nohama a k volbám nepřišli či záměrně hodili do urny prázdnou obálku jako já, tu zbylo asi 2,5 milionu voličů jejichž hlasy celou volbu rozhodly. Tito lidé nebyli ve skutečnosti voliči ani jednoho z těchto posledních dvou kandidátů. V prvním kole volili jiného kandidáta na prezidenta. Teď stáli mnozí z nich před téměř Sofiinou volbou zda zvolit kandidáta špatného, aby nevyhrál ten ještě horší. Takovou volbu nikomu opravdu nezávidím. Z této množiny voličů jiných kandidátů získá Zeman necelých 1,5 milionu hlasů, zatímco Schwarzenberg jen něco přes 1 milion. A to byl hlavní důvod toho, proč Zeman volby vyhrál. Dokázal přesvědčit asi 1,5 milionu voličů jiných kandidátů z prvního kola, že je menším zlem než Schwarzenberg. Zeman získal téměř o půl milionu voličů více než člen Topolánkovy korupční vlády a místopředseda tehdejší Nečasovy vlády Schwarzenberg.  

Je to poměrně hodně. Půl milionu voličů v druhém kole je více než deset procent všech aktivních voličů. Ve veslování by to bylo vítězství o parník. V dostizích o několik délek. Důležitá je však v tomto případě otázka proč se asi 1,5 milionu Zemanových nevoličů z prvního kola rozhodlo hodit mu hlas v kole druhém? Dovoluji si předpokládat, že je Zeman nepřesvědčil svými lidskými a morálními kvalitami. Ani kultivovaností projevu a svou politickou minulostí. Myslím, že většina těchto voličů si vybrala negativní volbu. Hlasovala zkrátka proti politice tehdejší vlády, kterou reprezentoval Zemanův protikandidát. Tedy její místopředseda. Marně se jeho fanoušci pokoušeli oddělit jeho zastávanou funkcí od samotné osoby kandidáta. To je prostě nemožné.  

Jak se tedy vyvarovat podobné chyby za rok a půl? Tak především přestat označovat všechny voliče Zemana za vulgární hlupáky bez vzdělání, rozumu a soudnosti. Je zřejmé, že zejména u těch z druhého kola to není pravda ani v nejmenším. Je to sice jednoduché vysvětlení, ale svět není až tak jednoduchý. Je zajímavé, že podobné výpady proti těmto voličům jdou z fanouškovské obce Schwarzenberga. Tedy od jeho voličů zejména z prvního kola. Je pozoruhodné, že tito skalní fandové se svým chováním, vyjadřováním a myšlením často nebezpečně podobají právě Zemanovým ultras, právě z prvního kola. A není to podobnost čistě náhodná. Stejně jako ta sportovní, tedy fotbalová analogie. Vést předvolební, politickou kampaň ve stylu fotbalového klubismu není šťastný nápad. I když v českém prostředí má výsledky. 

Závěr vyplývající z čísel je celkem prostý. Pokud se Zeman dostane zase do druhého kola prezidentské volby, měl by mít za soupeře osobnost, která se nebude jevit jako horší volba. Jako Schwarzenberg v roce 2013. Protože jinak znovu vyhraje. Ovšem najít někoho takového bude zatraceně těžké a složité. I když mne napadá, že třetí a čtvrtý kandidát na prezidenta v pořadí z prvního kola by měli v druhém kole mnohem větší šanci získat na svou stranu voliče jiných kandidátů než měl Schwarzenberg. Je to samozřejmě jen spekulace. Ale když už známe výsledky je celkem snadné si hrát na generála. 

Mám docela rád čísla. Nikdy nelžou. Jen je nutné je správným způsobem vyhodnotit. A nad výsledkem se zamyslet. A vyvodit z něj správné závěry. Většinu z těch 1,2 milionů voličů Schwarzenberga z prvního kola žádná čísla nepřesvědčí. Ale ten milion voličů z druhého kola nejsou žádní zaslepení fanoušci. A hlasy všech, kteří nevolili v prvním kole ani jednoho z obou kandidátů mají obrovskou sílu. Je to více než 2,7 milionů hlasů. A je pravděpodobné, že pokud se v roce 2018 najde jeden slušný kandidát, který by mohl být kompromisem pro tyto voliče z různých částí politického spektra nebude mít Zeman žádnou velkou šanci na znovuzvolení. Zbude mu totiž jen těch 1,25 milionu skalních vyznavačů. Vždycky je dobré zakončit text něčím pozitivním.