Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrozba není islám, ale evropská ideologie nenávisti

19. 06. 2016 9:09:06
Zavraždili britskou poslankyni. Jo Cox hájila demokracii, lidská práva a svobody. Hájila sjednocenou Evropu postavenou na základech tradičního humanismu.
Nevraždil žádný náhodný šílenec. Vrah byl produktem největší hrozby, které musí tento kontinent a jeho obyvatelé v současnosti čelit. Strašné ideologii nenávisti. A právě Evropa má s touto ideologií až příliš bohaté, historické zkušenosti. Nenávist je v myslích obyvatel Evropy skryta patrně od nepaměti a vypadá to, že trvale. I v krátkých obdobích míru jen spí kdesi hluboko v kolektivním podvědomí těch, kteří žijí na území tohoto kontinentu. A běda, když se tato nenávist a zloba dostane na povrch a začne sílit. Šíří se potom jako požár a ohrožuje celou tuto planetu. Evropané dali světu náboženskou, rasovou a národnostní nenávist. Věnovali této planetě hodnoty jako genocidu, holocaust a totalitu. Z evropské nenávisti vzešlo vraždění ve jménu boha a víry. Hodnoty jako nadřazenost rasy či národa. Dvě světové války a totalitní společnosti založené na absolutní nenávisti. Nenávisti vůči všem, kteří si dovolili vyslovit jiný než oficiálně povolený názor. A fyzická likvidace těchto neposlušných. Nenávist zrodila svatou inkvizici a její zvrácené metody likvidace těch s jinými názory. A zrodila i její moderní pokračovatele ve 20.století. Ať už to byl bolševismus, fašismus či nacismus.

Všechny tyto evropské, totalitní systémy byl založeny na brutálním, fyzickém násilí a úplné likvidaci svých odpůrců. Byly založeny na vyvolávání strachu, zloby a nenávisti proti označenému nepříteli. To, že se tyto diktatury podobaly jedna druhé jako vejce vejci není rozhodně žádná obyčejná náhoda.Slovy Brendana Coxe, manžela zavražděné poslankyně totiž nenávist nemá žádné náboženství, rasu ani víru. Je to jed. Nelze než souhlasit. Je to čiré zlo. A je opravdu snadné se tímto zlem nakazit. Jako morem. Stačí přijmout mentalitu davu. Obětovat svoji racionalitu, individualitu, humanitu a kritické myšlení na oltář boje za absolutní bezpečnost, proti jasně onálepkovanému nepříteli. Zkrátka těm druhým, které je třeba izolovat, vyhnat či přímo zlikvidovat v zájmu konečného řešení problému. A potom nastane kýžený ráj na zemi, monokulturní, jednobarevná a jednonázorová společnost a absolutní svoboda ovšem pouze jako ta poznaná nutnost. Jedna říše, jeden národ a jeden vůdce. Nic mezi tím, nic nad tím a nic vedle toho. A vždycky se najde dost lidí, kteří těmto jednoduchým řešením věří a odmítají si přiznat, že to nikdy nefungovalo a fungovat ani nemůže. Je to proti lidské přirozenosti. Touha po svobodě, toleranci a nenásilí je každému člověku vrozená. Všichni lidé jsou rovni ve svých základních lidských právech. Nikdo nemůže být skutečně svobodný aniž by uznával a respektovatl stejnou svobodu svého bližního. Svoboda jednoho na úkor svobody těch ostatních, zkrátka není žádná svoboda.

Jo zemřela. Po zbabělém útoku bojovníka za Británii. Ovšem za tu jeho, za nacistickou Británii. Její vrah zaútočil s obvyklou mírou brutality a nenávisti. A také s obvyklou zbabělostí. Tak příznačnou pro všechny nacisty. Vybral si za svůj cíl drobnou, bezbranou ženu. Jeho norský kolega a bratr v nenávisti vraždil na jednom norském ostrově mladé lidi a dokonce ještě nedospělé děti. S bezcitností, bezohledností a brutalitou tak vlastní všem nenávistným zbabělcům. To není nic proti několika českým vlastencům, kteří v městečku Vítkov kdysi uctili narozeniny velkého vůdce německého národa žhářským útokem na romskou holčičku. A představitelé jedné české, politické strany těmto zbabělým zločincům vyjádřili veřejně svou morální podporu. Může snad slušný člověk k těmto reprezentantům lidského odpadu cítit něco více než opovržení a pohrdání?

Ale není třeba ztrácet víru v člověka a lidstvo. Jo Cox to nikdy neudělala. Přijala svou společenskou odpovědnost za ten malý kousek světa kolem sebe a všechny své síly věnovala tomu, aby jej změnila k lepšímu. Žádný jednotlivec nedokáže změnit k lepšímu celý svět, ale měl by se snažit změnit alespoň právě ten malý kousek světa kolem sebe. Když to udělá každý slušný člověk, svět se jednou změní na příjemné místo k životu. Ona viděla v lidech jen to dobré. Měla v ně důvěru a většina z nich jí tu důvěru oplácela stejnou mincí. A proto skončím jejími slovy:

Imigrace významně zlepšuje naše komunity, ať už se jedná o irské katolíky, muslimy z indického Gudžarátu či pákistánského Kašmíru. Znovu a znovu mě překvapuje, když cestuji po svém volebním okrsku, jak moc jsme jako komunita sjednocení a že to, co nás spojuje, významně převyšuje to, co nás rozděluje.

— Jo Cox

Zemřela mimořádná žena, dobrý a slušný člověk. A bude nám tady všem hodně chybět.

Autor: Jaroslav Janota | neděle 19.6.2016 9:09 | karma článku: 31.64 | přečteno: 7714x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.56 | Přečteno: 124576 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.75 | Přečteno: 10290 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 30.37 | Přečteno: 3238 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 28.05 | Přečteno: 1468 |

Další články z rubriky Společnost

Eva Drunecká

Hoď kamenem kdo bez viny

Případ Warmbier rozpoutal vášnivé diskuze. Hororová líčení, předhánění se v líčení hrůz táborů v Severní Korei.

24.6.2017 v 3:39 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 423 | Diskuse

Jiří Fábik

Jak funguje právo – Juvenilní justice.

O tom jak se kradou děti rodičům s pomocí úřadů a s podporou soudů. Práva dle Úmluvy o právech dítěte zřejmě ani jako mezinárodní právní norma nikoho nezajímá.

24.6.2017 v 1:06 | Karma článku: 5.73 | Přečteno: 99 | Diskuse

David Wiltsch

Nezapomeňme si připomenout hrdiny od Zborova

Roku 1917 došlo v rámci Kerenského ofenzívy k bitvě u Zborova, kde prvně nastoupila i Československá brigáda. Z pohledu války nevýznamná bitva. Z pohledu prvního odboje však důležitá událost na cestě k samostatnému stát

23.6.2017 v 17:43 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 321 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Jaké to je randit se skrblíkem?

Muž. Vysoký, štíhlý, usměvavý, milý, uměl zajímavě a barvitě hovořit a vyprávět. Dokázal mě pokaždé rozesmát a byl vůči mně pozorný, naslouchal mi. Jeho vadou charakteru bylo, že to byl skrblík. Miloval peníze a sám sebe, ne mě.

23.6.2017 v 15:52 | Karma článku: 25.08 | Přečteno: 979 | Diskuse

Jakub Kouřil

Oslík a dáreček

Byl jednou jeden oslík, který vypadal jako všichni oslíci. Měl dlouhé uši a krásně hýkal. Jeho hlava se krásně táhla v úsměv. Oslík se jmenoval Jumbo a měl důvod se radovat. Vlastnil totiž žlutou krabičku.

23.6.2017 v 15:48 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 109 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2179

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.