Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Student, který chtěl přinést světlo do temné doby

16. 01. 2016 17:16:23
Před 47 lety se mladý muž Jan rozhodl na protest proti lhostejnosti a všeobecnému strachu ve společnosti, přinést nejvyšší oběť. Aspoň na chvíli v temné době rozsvítit světlo.
Světlo naděje. Nebál se obětovat všechno co měl. Svůj život, svou budoucnost. Ukázat cestu malověrným. Probudit je z letargie. Bylo mu jen dvacet. Přesto cítil tu depresivní náladu kolem sebe. Viděl, že naděje z jara roku 1968 mizí a nahrazuje ji strach. Lidé, kteří sotva začali zvedat hlavy se zase začínali hrbit. Jan bolestně cítil, že se zase ztrácí naděje, křiví se charaktery a temnota zachvátila duše jeho spoluobčanů. Lež začala opět vítězit nad pravdou. Vůdci národa kapitulovali na všechny ideály. Obětovali svůj národ jako už mnohokrát před tím. Vyměnili budoucnost, vize a naděje za osobní jistoty vězňů.

Je nesmírně obtížné překonat pud sebezáchovy a ukončit vlastní život. Vyměnit vlastní budoucnost za nejisté gesto. Obětovat sám sebe za něco co přesahuje člověka. Za ideál, pravdu, naději. Lidé jako student Jan píší historii. Jejich myšlenky a činy se stávají součástí kolektivního vědomí a svědomí této planety. A všech jejich obyvatel. Možná by se někomu mohlo zdát, že jeho oběť byla marná či dokonce zbytečná. Není to pravda. Jeho čin zůstává někde hluboko v mysli každého, kdo zná jeho příběh. Ti, kteří přináší lidem světlo posouvají lidstvo k dalším metám.

Janova pochodeň bude zářit navěky. Její světlo přináší lidem pokrok. Vzdaluje je od temnoty živočišné podstaty člověka. Je důkazem, že člověk není jen nějaké zvíře uspokojující vlastní potřeby. Že člověk není jen soubor zvířecích pudů, instinktů a vášní. Lidskost, soucit, empatie a solidarita jsou vlastnosti, které pozvedly lidstvo ze tmy. Tmy iracionálního strachu, předsudků a pověr. Právě v současné době je dobré vědět, že světlo z Janovy pochodně svítí stále stejně jasně.

Autor: Jaroslav Janota | sobota 16.1.2016 17:16 | karma článku: 12.86 | přečteno: 133x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.55 | Přečteno: 123100 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.61 | Přečteno: 10120 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 29.94 | Přečteno: 3177 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 1445 |

Další články z rubriky Společnost

Aleš Kubíček

Bratříčku zavírej vrátka

Tato noc sic bude krátká, ale berme to s humorem. Za minulého režimu byl vtip, že Rusové mají dvě armády, bojovnou a válečnou. Válečná se válí v Československu, bojovná se bojí u čínských hranic. Amíci to vylepšili, ti mají tři.

25.3.2017 v 20:00 | Karma článku: 26.14 | Přečteno: 1078 | Diskuse

Ivo Cerman

Casanova věřil v Boha, ale trochu jinak....

Ve chvíli všeobecného úpadku evropských hodnot nás může zachránit jen filozofie člověka, který to s láskou myslel vážně...

25.3.2017 v 19:28 | Karma článku: 5.12 | Přečteno: 211 | Diskuse

Pavla Gomba

Velký úklid po africku

„Tady jsou lopaty, ty si můžeš vzít kolečko,“ rozděluje práci chlapík v triku a kostkovaných šortkách. Pomalu se z obou stran ulice scházejí lidé, aby taky přiložili ruku k dílu. Žádný div: poslední sobota v měsíci

25.3.2017 v 19:16 | Karma článku: 10.84 | Přečteno: 613 | Diskuse

Jan Dvořák

Rozloučení s kardinálem bez obvyklých „celebrit“

Kdo z různých důvodů nevážil cestu na poslední rozloučení s kardinálem Vlkem do katedrály sv. Víta, mohl se loučit zprostředkovaně, prostřednictvím přenosu České televize.

25.3.2017 v 19:02 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 454 | Diskuse

Luděk Mazurek

Římské prohlášení 25.3.2017 – cár papíru plný lží a nesmyslů!

Může papír sepsaný a podepsaný několika mocnými jedinci změnit skutečnou realitu? Může začít voda téct do kopce? Stále ještě platí, že poručíme větru dešti? Něčemu takovému mohou věřit a radovat se snad jen blázni!

25.3.2017 v 15:47 | Karma článku: 43.57 | Přečteno: 2426 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 39.70 Průměrná čtenost 2164

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.