Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Náboženství nebo ideologie?

11. 10. 2015 7:07:35
Častým pseudo argumentem "bojovníků proti islámu" je prý to, že islám není náboženství, ale ideologie. Jenže nastává problém. Jaký je vlastně rozdíl mezi náboženstvím a ideologií?

Ve své podstatě žádný. Náboženství, jako víra v boha a posvátné principy, které tento bůh lidem sdělil, většinou přes jiného lidského prostředníka, se spojením s politickou mocí stává politickou ideologií. Zjevné je to zejména u velkých monoteistických náboženství. Tedy judaismu, křesťanství a islámu. Ale ani polyteistický hinduismus z toho není venku.

Přesto každé náboženství je založeno na dodržování určitých morálních a mravních principů. K těmto principům se vyznavači náboženství většinou dobrovolně hlásí. A zavazují se tyto principy dodržovat. Je zajímavé, že většina náboženství je založena na stejných principech. Není to vlastně nijak zvláštní, když víme, že všechny bohy v lidské historii stvořili lidé. A ti jsou ve své podstatě stejní bez ohledu na rasu, národnost či historické období ve kterém žijí.

Osobně neznám náboženství, které by svým vyznavačům nařizovalo lhát, podvádět, krást či vraždit. Opak je pravdou. Každé náboženství vytváří systém morálních pravidel, které je třeba dodržovat. V Judaismu či Křesťanství je to desatero božích přikázání. V Islámu pět hlavních zásad. Mimochodem zásada, podle které musí každý věřící muslim odevzdat část ze svých příjmů na dobročinnost mi připadá inspirující.

Přesto se najdou fanatici z řad bojovníků proti islámu, zejména z Česka, kteří se snaží přesvědčit ostatní, že 1,5 miliardy muslimů na této planetě jsou nebezpeční teroristé a jejich víra jim přikazuje zabíjet nevěřící. A citují přitom vybrané odstavce z koránu. Zábavné je, že většinou citují stejné odstavce jako teroristé z řad Islamistů. Vlastně to není až tak překvapující. Fanatismus bojovníků proti islámu si s teroristy z řad Islamistů nijak nezadá. Bohužel větší strach mám samozřejmě z těch domácích bojovníků s islámem. Ty potkávám na ulici každý den, na rozdíl od těch teroristů z tzv.islámského státu. V Evropě máte mnohem vyšší pravděpodobnost, že vás zabije kulka norského milovníka lovu a bojovníka proti islámu a imigraci, než bomba teroristy z řad Islamistů.

Každé náboženství se může stát ideologií. Každé totiž dříve či později začne sloužit k získání a udržení politické moci. Křesťanům trvalo několik set let než se jejich náboženství stalo oficiálním náboženstvím Římské říše. Od té doby slouží víra a náboženství k získání absolutní politické moci. Původní etický základ křesťanské víry se vytratil a zbyla už pouze politická ideologie. Ostatně tzv.svaté války vážně nejsou žádným muslimským vynálezem.

Vždy se najdou podivní lidé, kteří rádi zabíjejí své bližní a ve jménu boha to vypadá tak nějak lépe. Přiznat, že lidé vraždí jiné pouze kvůli své nenávisti, kvůli získání majetkového prospěchu či získání či potvrzení své vlastní moci je dost těžké. Zaklínat se při vraždění jménem boha je jednodušší. Navíc to platí na jednoduché posluchače. A těch bývá většina.

Islám je náboženství. Stejně jako křesťanství či judaismus. A stejně jako tyto náboženství i on se může stát politickou ideologií. Jenže bojovat nikoliv s politickou ideologií, ale s náboženskou vírou je v každém případě kontraproduktivní. Snaha obviňovat víru 1,5 miliardy muslimů na této planetě ze zločinů pár fanatiků je stejně hloupé jako obviňovat babičku z jižní Moravy, která se chodí každou neděli do kostela modlit ze zločinů křížových výprav, svaté inkvizice, katolických kněží v klerofašistických režimech za druhé světové války, pedofilních zločinů katolíků či vraždění křesťanských milicí v uprchlických táborech Sabra a Šatila v Libanonu v 80.letech minulého století či v současné Africe. Ta žena a její víra za tyto zločiny prostě nemůže. Stejně jako většina muslimů a jejich víra nemůže za řádění pár fanatiků toužících po moci či penězích.

Zneužít se dá každá víra, každé náboženství, každá ideologie, každá myšlenka. To ale na její podstatě vůbec nic nemění. Neměli bychom na to nikdy zapomínat.

Autor: Jaroslav Janota | neděle 11.10.2015 7:07 | karma článku: 15.47 | přečteno: 1149x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.56 | Přečteno: 124576 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.75 | Přečteno: 10290 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 30.37 | Přečteno: 3238 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 28.05 | Přečteno: 1468 |

Další články z rubriky Společnost

Eva Drunecká

Hoď kamenem kdo bez viny

Případ Warmbier rozpoutal vášnivé diskuze. Hororová líčení, předhánění se v líčení hrůz táborů v Severní Korei.

24.6.2017 v 3:39 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 395 | Diskuse

Jiří Fábik

Jak funguje právo – Juvenilní justice.

O tom jak se kradou děti rodičům s pomocí úřadů a s podporou soudů. Práva dle Úmluvy o právech dítěte zřejmě ani jako mezinárodní právní norma nikoho nezajímá.

24.6.2017 v 1:06 | Karma článku: 5.73 | Přečteno: 92 | Diskuse

David Wiltsch

Nezapomeňme si připomenout hrdiny od Zborova

Roku 1917 došlo v rámci Kerenského ofenzívy k bitvě u Zborova, kde prvně nastoupila i Československá brigáda. Z pohledu války nevýznamná bitva. Z pohledu prvního odboje však důležitá událost na cestě k samostatnému stát

23.6.2017 v 17:43 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 320 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Jaké to je randit se skrblíkem?

Muž. Vysoký, štíhlý, usměvavý, milý, uměl zajímavě a barvitě hovořit a vyprávět. Dokázal mě pokaždé rozesmát a byl vůči mně pozorný, naslouchal mi. Jeho vadou charakteru bylo, že to byl skrblík. Miloval peníze a sám sebe, ne mě.

23.6.2017 v 15:52 | Karma článku: 25.08 | Přečteno: 972 | Diskuse

Jakub Kouřil

Oslík a dáreček

Byl jednou jeden oslík, který vypadal jako všichni oslíci. Měl dlouhé uši a krásně hýkal. Jeho hlava se krásně táhla v úsměv. Oslík se jmenoval Jumbo a měl důvod se radovat. Vlastnil totiž žlutou krabičku.

23.6.2017 v 15:48 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 108 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2179

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.