Je to již šest set let od mučednické smrti českého kazatele Jana Husa. Odkaz tohoto myslitele je však živý dodnes.
Nejde jen o jeho snahu reformovat církev. A to více než sto let před Martinem Lutherem. Jeho význam pro český národ spočívá hlavně v jeho práci na zpřístupnění Písma prostému člověku. Kázání v češtině, překlady bible a evangelií, překlad modliteb to byla skutečně reálná náboženská reforma. Díky jeho práci na překladech Jan Hus zjednodušil český pravopis do podoby, kterou používáme dodnes. Jeho práce tak tímto přesahuje oblast náboženství. Také například jeho překlad modlitby Otčenáš je používán dodnes. Ještě šest set let po jeho smrti!
Jeho až fanatická posedlost pravdou a jejím hájením jej nakonec stála život. Žij pravdou, braň pravdu, zemři pro pravdu. Pravda vítězí. Tento nápis se dostal na prezidentskou standardu. Z dnešního pohledu je neuvěřitelné, že Jan Hus raději zemřel na hranici než by veřejně popřel svůj celoživotní žebříček hodnot. Taková naprostá oddanost pravdě musela být obdivuhodná už v patnáctém století. Ale co teprve dnes. Je sice hezké, že nad pražským hradem vlaje standardu s nápisem Pravda vítězí, ale k čemu to je když úřad prezidenta zastává neomalený, drzý a usvědčený lhář.
Časy se zkrátka mění. Ještě před sto lety učili katoličtí katechetové české děti hloupou básničku Hořiž, hořiž Jene Huse, ať neshoří naše duše. Před 60 lety se kazatel a kněz Jan Hus stal předmětem zvláštní adorace od lhářů z řad bolševiků. Dnes je den jeho popravy katolickou církví, státním svátkem České republiky. Jan Hus je historická osobnost, která si tuto poctu zaslouží.
