Stane se Velká Británie menší?

Možná ještě menší, až bude nejmenší na celém světě. Touží se Velká Británie státi trpaslíkem? To je otázka pro premiéra Camerona.

Šéf konzervativců si na sebe ušil bič zvaný referendum. Tento populistický slib, který neprozřetelně dal svým voličům jej může přijít ve svém důsledku draho. Pravda referendum lze úspěšně použít na vydírání svých evropských partnerů. Nicméně vždy se jedná o sázku do loterie. Ani na výzkumy veřejného mínění nemusí být spolehnutí. Své by o tom mohli vyprávět Rakušané. Referendum, které podle průzkumů mělo potvrdit využívání jaderné energie, stálo nakonec nejen politiky, ale zejména daňové poplatníky miliardy šilinků za nově postavenou a nikdy nevyužívanou jadernou elektrárnu. Protože hlas lidu sice může být klidně hlasem božím, ale také nemusí.
Známý Renčínův vtip říká jasně, že pokud množství blbců ve společnosti dosáhne nadpoloviční většiny, nesmí nikdy dojít k hlasování. Ale to je jen taková nadsázka. Referendum je závislé od příliš mnoha neznámých, než aby bylo možné s ním reálné pracovat. Navíc poslední referendum ve Skotsku bylo opravdu velmi těsné. Cameron svým slibem možná nechtěně spáchal velké politické harakiri. Hlasování o setrvání Velké Británie v evropské unii se může zejména Angličanům vrátit jako bumerang. A to dokonce bez ohledu na to, jak by případné referendum dopadlo. Je to jen další politická munice pro Skoty a jejich snahu vymanit se ze společného svazku s arogantními pravičáky, zejména anglické národnosti.
K rozchodu Skotska a Velké Británie se schyluje už dlouho. Je tedy možné, že Velká Británie bude brzy zase o něco menší. Skotské snahy o národní sebeurčení a suverenitu navíc vzbuzují obavy u dalších evropských vlád. Pokud by se Skotům povedlo získat samostatnost, otevřela by se Pandořina skříňka. Je totiž jen otázkou času kdy by podle skotského vzoru vznikl samostatný stát Katalánců, Basků či Vlámů. Možná i Velšanů a severních Irů. Z Velké Británie by se tak touto atomizací mohla stát Malá Anglie. Navíc odchod Anglie z EU by s největší pravděpodobností bolel více Angličany než zbytek Evropy. Mimo to by Anglii vracející se do dřevných dob "splendid isolation" celkem dobře nahradilo v EU samostatné Skotsko.
Jistě ne hospodářsky, ale rozhodně psychologicky. Odpadlo by pár desítek milionů euroskeptiků, ale přibylo by téměř deset milionů eurooptimistů. Navíc ani setrvání Velké Británie v EU jako výsledek referenda nemusí mít žádný podstatný vliv na odchod Skotů ze společného státu. Už samotná možnost, že o budoucnosti deseti milionů Skotů rozhodují svými hlasy Angličané, je dostatečným motivem pro vyhlášení samostatnosti.

Řeči premiéra Camerona o tom zda další referendum Skotů o samostatnosti povolí či ne, jsou mírně řečeno hloupé. Slovy klasika, Cameron s těmito separačními snahami může nesouhlasit, mohou se mu nelíbit, může proti nim dokonce i protestovat, ale to je asi všechno co s tím může dělat. Říká se, že celek je většinou lepší než prostý součet jeho částí. Nemusí to platit absolutně. Československý precedens jasně ukázal, že rozdělení federace vedlo ke zvýšení kvality života v obou jejich samostatných částech. Není důvod se domnívat, že v případě Skotska a jiných národů v Evropě by tomu mohlo být jinak. Menší Velká Británie by se tak také mohla stát Británií lepší.