Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Povinné odvody aneb jak vyhodit z okna peníze

13. 04. 2015 11:29:54
Tak nám vláda schválila zákon o povinných odvodech. Ta legrace z vládní dílny bude stát české daňové poplatníky asi 230 milionů korun ročně! Je to hodně nebo málo? Všechno je jak známo relativní. Co vlastně dostanou za své peníze daňoví poplatníci od státu? Dozví se informaci kolik osmnáctiletých mužů a žen v tomto státě je schopných vojenské služby. Tedy fyzicky schopných. Nabízí se otázka zda by se tato důležitá informace nedala zjistit podstatně levněji. A také se každý daňový poplatníků musí ptát k čemu tato informace vlastně je? Odpověď je snadná. Naprosto k ničemu. Daňovému poplatníku je zdravotní stav české mladé generace srdečně ukradený. Ty prachy by se jistě daly využít efektivněji. Pravda necelá čtvrt miliarda korun jsou vlastně z pohledu průměrného poslance jen drobné na svačinu. Takovou částku dokázal beztrestně defraudant a modrý pták Vondra rozkrást za účelem ozvučení našeho slavného předsednictví EU v roce 2009 prostřednictvím spřátelené firmy ProMoPro, za pár měsíců.

Mnohem vyšší částky z kapes daňových poplatníků dokázali zloději z ODS nakrást na projektech IZIP elektronických zdravotních knížek. Myslím, že prozatímní účet dělá nejakých 1,5 miliardy. V projektu Open card kolibříka Béma to daňové poplatníky stalo necelou miliardu. V tunelu Blanka si čeští, pracovití podnikatelé vzali z kapes daňových poplatníků asi o deset miliard více než se plánovalo. Tedy zatím. Ročně se na předražených veřejných zakázkách v Česku ztratí asi sto miliard korun z kapes plátců daní. Pojekt informačního systému pro úřady práce, asociála Drábka přišel asi na dvě miliardy. Bez výběrového řízení a ještě to nefungovalo. Co byste chtěli za ty drobné? Daňoví poplatníci zaplatili 400 miliard korun ztráty Konsolidační banky, kam Klaus schovával nedobytné úvěry ze státních bank z 90.letech kdy se tu vzývali bohové privatizace. Něco z toho zůstalo za nehty i současnému bojovníkovi proti korupci, nepolitikovi Babišovi. Poslednímu objevu a naději českého pravicového voliče.

Samozřejmě nikdo nemá na opilce a chemika Kalouska, který z funkce ministra financí zatížil české daňové poplatníky darem církvím ve výši asi 90 miliard korun na příštích třicet let. Nemluvě o naprostém rekordu, kdy za sedm let ve funkci dokázal zvýšit státní dluh tohoto státu o zhruba 700 miliard korun! Takže co je to nějaká blbá čtvrt miliarda na zaplacení úředníků krajských, vojenských velitelství a lékařů za odvody českých mladíků a slečen. Samozřejmě odvody jsou na nic, když po nich nenásleduje důkladný vojenský výcvik. Jenže doby Československé lidové armády tvořené čtvrt milionem vojáků zejména základní dvouleté služby určených jako potrava pro děla do prvního sledu západního vojenského okruhu patří hluboko do minulého století. Zvládnutí současné moderní vojenské techniky a výzbroje trvá rozhodně déle než dva roky. Povinná vojenská služba v délce například tří let by ročně přišla na mnohem vyšší částku než je těch 230 milionů. A to nemluvím o systému pravidelných vojenských cvičení, protože technické parametry výzbroje rychle stárnou a znalosti se musí obnovovat a doplňovat. To jsou další peníze navíc.

Jenže povinná vojenská služba vážně patří do minulého století. Navíc její prosazování je naprostá politická sebevražda. Politická strana, která si tento bod zařadí do programu v podstatě spáchá brutální, politické harakiri. Současné vedení války vyžaduje moderní profesionální armádu. Nemusí být ani nijak početně silná. Spíše musí být tvořena odborníky, kteří dokonale ovládají současné moderní zbraně a zbraňové systémy. Jenže vytvoření profesionální armády, která by byla schopná bránit efektivně svěřené území je ještě dražší než zastaralá armáda povolanců. Řešením je zapojení se do většího systému kolektivní obrany, ve kterém by naše armáda vykonávala pouze dílčí úkoly na vybraných úsecích obrany. Tedy vytvoření specializovaných jednotek jednoho druhu. Ale i armáda tohoto typu stojí samozřejmě peníze.

Možná by stačilo vrátit se ke svým původním závazkům. Český stát se při vstupu do NATO zavázal věnovat na svou obranu nejméně 2 procenta z ročního HDP. Tento závazek neplní. Zatím bohužel armádní projekty slouží jako prostředek na obohacení českých politiků různých stran. Těch průserů už byla řada. Počínaje provizemi za nákup či dlouhodobý pronájem stíhaček Grippen. Přes úplatky pro Dalíka při kontraktu s firmou Tatra. Nákup předražených letadel Casa. Obrněné transportéry Pandur a další. Ale to je problém spíše českých voličů než odborníků na obranu státu.

Autor: Jaroslav Janota | pondělí 13.4.2015 11:29 | karma článku: 35.38 | přečteno: 4603x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.56 | Přečteno: 125415 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.86 | Přečteno: 10375 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 30.70 | Přečteno: 3268 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 28.15 | Přečteno: 1490 |

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Tak trošku o jménech, datech a náhodách

Inspirováno diskuzí pod blogem kolegy Davida Vlka. Člověk by řekl, že jsou věci v životě náhodné, jiní tvrdí, že plánované. Každopádně jsou někdy hodně zajímavé.

19.9.2017 v 21:12 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 229 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak dlouho večeříte?

Zatímco u nás je umění žít, jehož součástí je požitek z jídla a posezení u stolu s přáteli, trochu zdiskreditované, středomořské národy jsou v něm naopak mistři.

19.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 361 | Diskuse

Karel Trčálek

Uber nebo smrt!

Komu by se chtělo chodit všude pěšky? Párkrát ťuknete do mobilu, ani nepotřebujete hotovost (však už ji nám taky brzy zruší) a už se vezete. Kdepak, pokrok nikdo nezastaví!

19.9.2017 v 17:40 | Karma článku: 6.64 | Přečteno: 286 | Diskuse

Milan Šupa

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří

Když se v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, o čem to svědčí?

19.9.2017 v 15:15 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 778 | Diskuse

Jan Pražák

Varování ze záhrobí

„Nebyl to sen, spíš takový obraz, který se mi promítl ráno při probuzení. Viděla jsem dva kříže a měla intenzivní pocit, že to souvisí s námi a s naší dnešní cestou. Dostala jsem strach.“

19.9.2017 v 14:48 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2191

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.