Musí ten, kdo nevolil vítězného politika, držet hubu?
Tato snaha byla, je a bude vždy legitimní. Lidská práva a svobody jsou univerzálním principem, na kterém je založený život jednotlivce a tím i logicky celé společnosti. Diktatura, která tyto práva a svobody porušuje není znakem stability. Naopak jde o anomálii a nic není méně stabilního než diktatura potlačující lidskou přirozenost. A touha po svobodě je přirozeným lidským chováním. Ostatně za posledních necelých sto let existence demokracie založené na všeobecném hlasovacím právu se ještě žádná diktatura nedožila příliš dlouhého věku. To není zrovna příliš důkaz stability. Pravda, někomu se veřejný a svobodný střet názorů ve standardní demokratické společnosti může jevit jako známka slabosti či nestability celé společnosti. Nic není více vzdáleno skutečnosti. Pokud společnost respektuje základní, podstatné principy lidské přirozenosti, určené listinou základních lidských práv a svobod, potom je diskuse nad nepodstatnými či méně podstatnými normami fungování společenských vztahů jen důkazem zdravého života občanů, takové země. A dokladem stability demokratického státu.
Samozřejmě, že nejlepším vyjádřením vůle každého jednotlivce jsou demokratické volby. Každý má právo nejen volit, ale také se ucházet o volené místo. Stačí přesvědčit dostatek svých spoluobčanů, že já jsem tím pravým člověkem, který bude hájit jejich zájmy. Jenže ve zdravé občanské společnosti nekončí demokracie dnem voleb. Člověk, který se nechá svými spoluobčany zvolit musí těmto voličům skládat účty. Zkrátka musí plnit svou část oné nepsané společenské smlouvy. A hájit zájmy těch, kteří jej do jeho funkce či úřadu zvolili. A je úkolem každé standardní, občanské společnosti, aby důsledně kontrolovala zvolené politiky. Zda skutečně hájí to co slíbil, tedy zájmy svých voličů. Nebo hájí úplně jiné zájmy. Své vlastní, které jsou zásadně odlišné od toho co sliboval před volbami, či zájmy naprosto jiných skupin než jsou ti, kteří jej svými hlasy dosadili do jeho úřadu. V tom případě je tu prostor pro občanskou společnost, která má právo vyžadovat plnění dohody mezi ní a politikem. Demokracie tedy nespočívá v samotném aktu voleb. Tím demokracie nekončí, ale naopak začíná.
Politici si zkrátka nemohou a nesmí dělat co se jim zlíbí jen proto, že zvítězili ve volbách. Jejich úřad jím aktem voleb nebyl věnován do osobního užívání. Jsou povinni vykonávat úřad ve prospěch veřejnosti, či alespoň její většiny. Pokud na své sliby a své povinnosti rezignují a začnou se chovat jako utržení z řetězu, má občanská společnost řadu možností jak dotyčnému připomenout jeho úlohu. A z toho vlastně vyplývá odpověď na otázku položenou v úvodu. Nejen volič, ale i nevolič vítězného politika hubu držet nejen nemusí, ale dokonce ani nesmí. Skutečně odpovědný občan musí kontrolovat práci každého politika a to po celé volební období. Protože v demokratické společnosti může i většina občanů zvolit špatného politika. To ale neznamená, že mu odevzdává absolutní moc. Či že si politik, který se dostal do úřadu za pomoci veřejně proklamovaných lží a falešných slibů může dělat se svěřenou mocí co se mu zlíbí. A to ani v rámci celého svého volebního období. Kdo se zpronevěří povinnostem vyplývajícím z vykonávání jeho úřadu musí čelit možnosti svého odvolání. A to i dříve než na konci svého volebního období.
Odpovědný občan ve standardní, demokratické společnosti totiž nemá jen právo volit a být volen. Má právo, ale spíše povinnost důsledně kontrolovat chování a jednání každého zvoleného politika. Jen tak může společnost efektivně fungovat.
Jaroslav Janota
Jak se to vlastně celé stalo
V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.
Jaroslav Janota
Jak jsem dělal vstupní test do Mensy
Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.
Jaroslav Janota
Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou
Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.
Jaroslav Janota
Vánoční příměří 1914 a jeho poselství
Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.
Jaroslav Janota
Organizovaný zločin je nejvyšším stádiem kapitalismu
Tento proslulý výrok pronesl švýcarský profesor sociologie Jean Ziegler. A myslím, že velmi přesně vystihl podstatu věci. Kapitalismus jako honba za ziskem malé skupiny lidí na úkor větší, je podstatou každé kriminální činnosti
Jaroslav Janota
A na zemi pokoj lidem dobré vůle
Štědrý večer je svátek zrození naděje. Zrození světla uprostřed temnoty. Narodil se syn boží v těle člověka, aby smyl všechny naše hříchy.
Jaroslav Janota
Co zůstalo občanům po éře Dluhoslava Kalouska?
Jak už název napovídá, dalo by se v podstatě odpovědět jediným slovem. Dluhy. Zejména státní dluh. V tomto případě by bylo lépe jej nazvat vládním dluhem. Kalousek jej za sedm let ve funkci ministra financí dokázal zdvojnásobit.
Jaroslav Janota
Neonacistům žádný slušný člověk netleská
Neonacismus je prostě zlo. A je třeba to říkat vždycky veřejně, nikoliv v soukromí. Pan Radek Banga se zkrátka zachoval tak, jak by se každý slušný člověk zachovat měl. A zbabělí čeští neonacisté mu za to vyhrožují smrtí.
Jaroslav Janota
Zámek Napajedla - příležitost pro zlatokopy
Před devíti lety se vlastník zámku v Napajedlích(akciová společnost Fatra) jej rozhodl prodat. Včetně přilehlého zámeckého parku, který fungoval jako městský veřejný park od roku 1935, s výjimkou válečných let.
Jaroslav Janota
Neoliberální ráj pod záštitou bolševiků
Co má společného průměrný, pravicový neoliberál a pravověrný bolševik? Touhu po moci, bezohlednost, bezcitnost, sobectví a chamtivost až nenažranost.
Jaroslav Janota
Demokracie v ohrožení
Demokracie byla v tomto státě ohrožena v posledních letech již mnohokrát. Když si Topolánek koupil dva poslance opozice, aby jeho vláda získala důvěru. Když ministr Langr zařídil beztrestnost místopředsedy vlády Čunka.
Jaroslav Janota
Tak nám česká vláda zavřela obchody
Hrůza. Návrat totality. Tato strašná vláda zase reguluje jako za komunistů. Ohrožuje svobodu podnikání. Kvůli tomu naši kapitalističtí soudruzi klíčema v listopadu 1989 teda nezvonili.
Jaroslav Janota
Jak ředitel protokolu kanceláře prezidenta telefonoval
Jednou takhle seděl šéf hradního protokolu ve své kanceláři a přemýšlel, co by ještě tak mohl udělat. I řekl si, že už dlouho netelefonoval. Jenže komu by měl zavolat?
Jaroslav Janota
Žádný nelegální bubák ve Zlínském kraji
Myslíme na budoucnost. Na život našich dětí a vnoučat. Nejsme žádní xenofobové. Nemáme strach z ničeho neznámého. Obáváme se bubákizace Evropy. A to je zcela reálná hrozba.
Jaroslav Janota
Jen pár slov paní Věry
Ani ne před rokem vyjádřila paní Věra Čáslavská svůj názor na přístup k uprchlíkům. Možná není na škodu její myšlenky a slova znovu připomenout. Protože myšlenky na rozdíl od lidí neumírají spolu se svými nositeli.
Jaroslav Janota
Vzpomínáte na sektu Repelent 21?
Před čtyřmi lety vešla ve všeobecnou známost ve Zlínském kraji podivuhodná organizace zvaná Repelent 21. Rozhodla se tak nějak po bolševicku, že vítězi voleb vysvětlí s kým má jít do koalice.
Jaroslav Janota
Newspeak politicky nekorektních
Všimli jste si zvláštního jazyka těch takzvaně politicky nekorektních? Na některé výrazy jejich zvláštního newspeaku, aby měl člověk po ruce dobrý slovník. Dovolil jsem si přeložit několik nejpoužívanějších výrazů do češtiny.
Jaroslav Janota
Jan Haluza, atlet, křesťan a slušný člověk
Je to už více než pět let, kdy zemřel Jan Haluza. Dožil se požehnaného věku 97 let. Jeho život nebyl rozhodně lehký. Narodil se v chudé rodině a měl šest sourozenců.
Jaroslav Janota
Bohuslav Sobotka, povolání žonglér
Pan Bohuslav má smysl pro humor a tak se na mne za ten titulek jistě nebude zlobit. Posledních pár let, když sleduji působení Bohuslava Sobotky mám neodbytný pocit, že se předseda ČSSD začíná podobat cirkusovému žonglérovi.
Jaroslav Janota
Jak se čeští odmítači islámu totálně zbláznili
To co se odehrálo na Staroměstském náměstí v den dnešního výročí okupace Československa je definitivním důkazem, že někteří čeští odmítači islámu už definitivně ztratili poslední zbytky soudnosti a zdravého rozumu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 220
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2294x