Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zámek Napajedla-ukázka bezohlednosti současné majitelky

6. 02. 2014 14:21:21
Historie Napajedelského zámku je dlouhá. Ovšem v posledních sto letech neměla tato budova příliš mnoho majitelů. Po šlechtické rodině Baltaci, která postavila proslulý hřebčinec, se majitelem zámku stal v roce 1935 Jan Antonín Baťa. Altruismus tohoto soukromého vlastníka zámku je v přímém protikladu k sobectví a bezohlednosti současné majitelky. První čin, který pan Baťa udělal, bylo totiž otevření starého a vzácného zámeckého parku pro veřejnost. Zámecký park se tak stal veřejným parkem, sloužícím všem obyvatelům a občanům Napajedel bez rozdílu. Čin, který současní tzv.podnikatelé nejsou schopni svou omezenou myslí vůbec pochopit. Od majitele firmy Baťa šlo o čistý altruismus. Otevření zámeckého parku, jeho hlídání a údržba stály samozřejmě nemalé peníze navíc. Peníze, které nepřinášely žádný okamžitý zisk. Ovšem dlouhodobě přinesly hlavně velmi dobré vztahy s většinou občanů města a zástupcích občanů na místní radnici ani nemluvě. Chodník přes zámecký park tak začal sloužit jako veřejná komunikace pro pěší a podstatně zkrátil cestu obyvatel z jižní části Napajedel do centra města. To bylo před téměř 80 lety!

Od té doby tento chodník pro pěší slouží jako veřejná komunikace. Až na pár let v období protektorátu, kdy byli na zámku ubytování členové školy Hitlerjugend. To byla tato komunikace uzavřena. Po válce se však veřejná komunikace pro pěší znovu obnovila a sloužila všem občanům Napajedel bez rozdílu. Ani v době, kdy se majitelem zámku stala firma Fatra se na veřejném statutu komunikace pro pěší, protínající zámecký park nic nezměnilo. Od konce druhé světové války tak nepřetržitě po celých téměř 68 let byla komunikace přístupná veřejnosti. A stala se nesmírně důležitou spojnicí mezi jižní částí města a centrem. Jak se zvyšovalo osídlení jižní části města, zejména výstavbou v části na Malině, získávala tato veřejná komunikace na významu. Především ji užívaly děti. Byla to bezpečná zkratka, kterou mohly chodit jak do školky na Komenského ulici, tak do školy tamtéž. Starší spoluobčané tuto spojnici využívali při cestě k lékaři, do kostela a na hřbitov. Veřejný charakter komunikace byl stanoven jako věcné břemeno ve smlouvě mezi vlastníkem Zámku a přilehlých pozemků firmou Fatra a městem Napajedla.

Při změně vlastníka počátkem 21.století bylo toto věcné břemeno součástí i nové smlouvy mezi novou majitelkou a městem. A prvních téměř deset let bylo dodržováno a veřejná komunikace byla volně přístupná všem občanům Napajedel stejně jako v celé druhé polovině 20.století. Přesto se objevily jistě excesy v chování nové majitelky směrem k veřejnosti. Všechno vyvrcholilo v srpnu 2013 kdy současná majitelka zámku Napajedla naprosto svévolně a bezohledně přehradila doposud veřejnou komunikaci násilně drátěným plotem napříč a znemožnila tak volný průchod všem občanům a obyvatelům města Napajedla. Svým protiprávním, arogantním a bezohledným chováním dosti ztížila život hlavně těm nejslabším. Tedy dětem a seniorům. Svým typickým sobeckým způsobem donutila děti používat k cestě do školy úzký chodník vedoucí kolem frekventované silnice. Tím přímo ohrozila jejich zdraví i životy. Nehledě na to, že tato trasa je o dobrý kilometr delší než zkrátka přes zámecký park, je hlavně o hodně nebezpečnější.

Ale plot paní majitelky samozřejmě zasáhl i do života seniorů, kteří musí nyní používat také nebezpečnou cestu podél hlavní silnice. Arogance moci a peněz nové majitelky paní Evy Gajdošik se tak projevila v celé její obludnosti. Agresivita s jakou nová majitelka předvedla své pohrdání právem a zákony tohoto státu je bohužel smutným aspektem současné doby. Jsou lidé, kteří se domnívají, že jejich peníze z nich dělají jakési vyvolené nadlidi. Z tohoto úhlu pohledu je zajímavé, že násilného přerušení veřejné komunikace v posledních téměř 80 letech se dopustily pouze dvě osoby: Adolf Hitler a Eva Gajdošik! Co se úrovně pohrdání právy obyvatel Napajedel týká, je rozdíl v myšlení a hlavně jednání těchto dvou osob dle mého názoru, opravdu nepatrný. I ve světle tohoto odporného egoismu současné majitelky vyčnívá altruismus majitele zámku Jana Antonína Bati. Je zvláštní, že podnikatelské etiky tohoto člověka i jeho bratra se dnes dovolává kde jaký hokynář, zbohatlík a privatizační zloděj, který tomuto skutečnému podnikateli nesahá ani po kotníky.

Vždyť kolik dnes znáte firem, které by si vychovávaly vlastní kvalifikované zaměstnance, stavěly pro ně domy, školy a celá města? Někteří mají tu drzost dovolávat se principu Batismu veřejně právě jako současná majitelka. Přitom její chování je v přímém rozporu s principy na kterých stálo podnikání bratři Baťů. Bohužel spousta českých tzv. osob pravicového zaměření se soustředí na právo vlastnit soukromý majetek a podnikat. To jsou jistě důležitá lidská práva, ale ve skutečnosti jsoukjen jedněmi z mnoha. A žádné lidské právo nelze vyvyšovat nad jiné. Nelze prosazovat vlastní svobodu na úkor svobody těch ostatních. Protože pořád platí základní princip podle něhož svoboda jednotlivce končí přesně tam, kde začíná svoboda toho druhého. A dokud si to česká společnost neuvědomí a nebude to respektovat, bude zde vítězit agresivita, násilí, svévole, arogance, sobectví a bezohlednost nad slušností, čestností, úctou k právu, pokorou, altruismus a solidaritou. Právě tak jak to lze vidět každý den kolem nás.

Dost zlé na současném stavu je ale také role vedení radnice. Už fakt, že paní starostka a majitelka zámku se dobře znají ze školních let o něčem vypovídá. Také vztahy rady města se zámkem byly mírně řečeno nadstandardní. Rada si udělala na zámku nejednou svůj městský ples. Na oplátku při porušení smlouvy ze strany majitelky u jiné investice ve městě jí byla radou města odpuštěna pokuta ve výši 250 tisíc korun. Také výkon městem více než dobře placeného právníka ve sporu o odstranění svévolně umístěné překážky na veřejné komunikaci je mírně řečeno nedostatečný. Navíc vrabci na střeše si cvrlikají, že bývalý klub kultury v zámeckém parku chátrá za účelem snížení ceny pro majitelku zámku a tenisové kurty ležící v sousedství pozemků majitelky se mají přesunout nejspíše do prostoru fotbalového areálu. Děti z jižní části jsou převáženy do školy autobusy, které stojí městský rozpočet nemalou částku. Městský rozpočet na tento rok je schodkový, patrně za účelem vytvořit dluh a splatit ho privatizací dalšího městského majetku. Je smutné, že občané Napajedel jsou otevřeně okrádáni vlastní městskou radou a jako obvykle mlčí. Pasivita občanů je hlavním důvodem chování některých současných i bývalých politiků!

V každém případě arogantní chování majitelky nedává žádný smysl. Pokud neprobíhá nějaká dobře utajená soutěž ve stylu kdo našve více obyvatel města. Protože za její chování jistě nezíská titul Miss Sympatie. Samozřejmě pokud takový styl chován nepřinese paní majitelce nezanedbatelný finanční zisk. Jak známo morálka je sice morálka, ale prachy si za ni nekoupíš a co je doma to se počítá!

Autor: Jaroslav Janota | čtvrtek 6.2.2014 14:21 | karma článku: 34.74 | přečteno: 8076x

Další články blogera

Jaroslav Janota

Jak se to vlastně celé stalo

V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.

22.2.2017 v 14:05 | Karma článku: 49.55 | Přečteno: 123074 |

Jaroslav Janota

Jak jsem dělal vstupní test do Mensy

Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.

19.2.2017 v 8:54 | Karma článku: 39.61 | Přečteno: 10118 |

Jaroslav Janota

Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou

Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.

2.2.2017 v 13:28 | Karma článku: 29.94 | Přečteno: 3177 |

Jaroslav Janota

Vánoční příměří 1914 a jeho poselství

Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.

6.1.2017 v 9:59 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 1445 |

Další články z rubriky Zlín

Šárka Podhányiová

Jak jsme věřili "dží pí esce"

V dnešní době moudré techniky, kdy stačí zapnout aplikaci od v oboru daných vývojářů, mnohdy vypínáme vlastní mozek daný pro změnu vývojem existenčním.

13.3.2017 v 8:18 | Karma článku: 14.31 | Přečteno: 517 | Diskuse

Jiří Křivánek

Neveselá jízda

Před vánoci jsem jel trolejbusem, který svou jízdou připomínal styl, "brzda- plyn" a běda, jak si bude někdo stěžovat Za volantem seděla žena, krásná, zajímavá, naštvaná, vlastně ne, byla pořádně nas...., nešťastná a zoufalá.

12.2.2017 v 11:53 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 439 | Diskuse

Šárka Podhányiová

Když přijdou esesáci...

"Wo sind?!" Křičí na ni jeden z vojáků. "Sag ́s mir!" Burácí a vztekle ji přirazí ke stěně. Ona mu sice rozumí, ale neví. Neví KDE JSOU...! Voják zasyčí jako jedovatý had: "Letzte Mal! WO SIND?!"

8.2.2017 v 8:02 | Karma článku: 36.19 | Přečteno: 3579 | Diskuse

Šárka Podhányiová

Milá Žanetko...

Možná dnes tématicky trochu odbočím, ale i tak bych TO ráda napsala. TO poděkování za všechno TO, co pro nás jedna z maminek dělá....

6.2.2017 v 8:38 | Karma článku: 14.18 | Přečteno: 432 | Diskuse

Jaroslav Kašík

Já, Baťa.

Na fenomenální české podnikatele první poloviny minulého století Tomáše a Jana Antonína Baťu se nezapomíná. Vzpomněl jsem si i já, když jsem na plakátě četl program Zlínského divadla.

22.1.2017 v 8:39 | Karma článku: 12.58 | Přečteno: 341 | Diskuse
Počet článků 220 Celková karma 39.70 Průměrná čtenost 2163

Skeptický optimista, idealista, melancholik, náročný, tradiční socialista.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.