Na podzim 1975 v Březolupech už si příliš nevzpomínám
Takže první kroky nových žáků první třídy vedly do místní hasičské zbrojnice! Byla přestavěna na školní třídu. Opatřena tabulí, katedrou učitele a deseti lavicemi historické hodnoty. Pamatuji si, že ty lavice měly v pravé, horní části otvor, určený speciálně pro kalamář. Tedy nádobu s inkoustem. Abych nepoužíval archaismy. Za katedrou stála paní učitelka Božena Vojtěšková. A před ní sedělo dvacet nových žáků první třídy, Základní Devítileté Školy v Březolupech. Dychtivých po vzdělání.
Učili jsme se psát obyčejnou tužkou a později násadkou(či chcete-li redisperem)namáčeným v inkoustu. To nejsou vzpomínky na padesátá léta. To byla běžná praxe ve vesnické škole v roce 1975. Protože jsem se narodil jako levák, měl jsem tendenci při psaní tužkou používat ještě obě ruce. Když si toho nevšimla učitelka a nepraštila mne přes levou ruku. Tehdy bylo ještě zvykem leváky a jiné úchylky od "normálu" zařadit nekompromisně mezi ostatní členy společnosti. Výstřednost se v těch dobách nenosila. Stejně jako dnes. V podstatě jsem ale začal psát pravou sám, protože psát levou rukou inkoustem a zároveň si inkoustem napsaný text nerozmazat bylo umění. Hodné cirkusového akrobata.
Na podzim, kdy začínalo být opravdu chladno, byla naše třída v Hasičárně vytápěna kamny na naftu. Musím říct, že smrděly mnohem více než hřály. A v těchto podmínkách jsme absolvovali i druhou třídu. Ve třetí třídě jsme se přestěhovali do místnosti upravené v kabinách místního fotbalového oddílu. Dostali jsme novou třídní učitelku paní Marii Hubáčkovou. Psal se rok 1977 a k nám 18 místním dětem, kteří jsme zbyli přibylo poprvé také šest nových, přespolních žáků. Přijížděli každé ráno autobusem z několik kilometrů vzdálené obce se sympatickým názvem Svárov. A odpoledne se stejným způsobem vraceli zpět domů.
Čtvrtou a pátou třídu jsme již absolvovali ve třídě v místní budově zámku. A zažili jsme tam různé dobrodružství. Problémem nebyla ani tak bílá paní či jiné nadpřirozené bytosti, které by člověk v takové budově předpokládal, nýbrž zástupci různých druhů světa zvířat. Drobnými hlodavci počínaje. A netopýrem visícím na rámu dveří do třídy, konče. Naštěstí náš oblíbený spolužák a syn místního hajného, Luděk Glíž, který měl k fauně a floře, kladný vztah, odnesl malého, létajícího hmyzožravce na dřevěném ukazovátku, na půdu za zbytkem jeho rodinných příslušníků. Vystřídali jsme za ty dva roky řadu dalších učitelek.
To už jako žáci, pouze Základní školy, neboť devátá třída byla zrušena na republikové úrovni. Takže poslední tři roky na druhém stupni jsme konečně absolvovali v opravené budově školy. Trvalo to více než pět let než byla rekonstrukce školy dokončena. Stavební termíny byly tenkrát docela velkorysé. Dostali jsme nového třídního. Jednoho z posledních tří učitelů na škole pana Miloslava Turnu ze Zlína. Přísný muž, impozantní postavy, která vynikla zejména, když nastoupil do svého osobního vozu značky Trabant. Feminizace českého školství byla, zejména v oblasti základního školství problémem už v 70.letech minulého století. Dodnes se to příliš nezlepšilo.
Vzpomínám rád na některé učitele z druhého stupně. Učitele českého jazyka pana Milana Zelenku. Vedoucího mysliveckého kroužku, původem z Valašska. Báječnou učitelku matematiky a fyziky paní Martu Bočkovou z Uherského Hradiště. Fantastickou učitelku chemie paní Leitgebovou. O našem třídním, který učil přírodopis, výtvarnou a pracovní výchovu už byla řeč. Také skvělý ředitel a učitel tělocviku pan Pavlík z Kněžpole, zůstane v mých vzpomínkách. Stejně jako báječná učitelka hudební výchovy paní Kvapilíková-Čechmánková, která nás seznámila s krásou vážné hudby. Rád na tyto a další báječné učitele vzpomínám.
Stejně jako na své skvělé spolužáky a spolužačky ze Základní školy v Březolupech. Už je to třicet let co jsme skončili školu. Ale i po těch letech se umíme někteří sejít. A ač zevnějšek se docela podstatně změnil. U některých více a u některých méně. Uvnitř jsou všichni pořád stejní jako před těmi 30 lety. A nebo se mi to jen zdá. Když se s někým dělíte pár let o svačinu, asi ten vztah už něco unese. Špatné vzpomínky se ztratí a ty dobré zůstanou napořád.
Jaroslav Janota
Jak se to vlastně celé stalo
V úterý dvanáctého ledna 2016 jsem přijel domů z noční směny. Dal jsem si sprchu a u půl osmé ráno jsem šel spát. Ze spaní mne probudil zvláštní zvuk.
Jaroslav Janota
Jak jsem dělal vstupní test do Mensy
Už to budou čtyři roky, co jsem se rozhodl zkusit složit vstupní test do Mensy. Tedy společnosti lidí s mimořádně vysokým IQ. Je to takový klub vyjímečných.
Jaroslav Janota
Mamince, mému prvnímu cenzorovi, s láskou
Mým prvním cenzorem byla moje maminka. Jako u většiny lidí na této planetě. Tatínkové mají moc práce a tak se člověk učí mluvit od maminky.
Jaroslav Janota
Vánoční příměří 1914 a jeho poselství
Na počátku největšího světového konfliktu v dějinách se odehrál jeden z nejúžasnějších příběhů v historii lidstva či spíše historie lidství. Vánoční příměří v roce 1914 na západní frontě.
Jaroslav Janota
Organizovaný zločin je nejvyšším stádiem kapitalismu
Tento proslulý výrok pronesl švýcarský profesor sociologie Jean Ziegler. A myslím, že velmi přesně vystihl podstatu věci. Kapitalismus jako honba za ziskem malé skupiny lidí na úkor větší, je podstatou každé kriminální činnosti
Jaroslav Janota
A na zemi pokoj lidem dobré vůle
Štědrý večer je svátek zrození naděje. Zrození světla uprostřed temnoty. Narodil se syn boží v těle člověka, aby smyl všechny naše hříchy.
Jaroslav Janota
Co zůstalo občanům po éře Dluhoslava Kalouska?
Jak už název napovídá, dalo by se v podstatě odpovědět jediným slovem. Dluhy. Zejména státní dluh. V tomto případě by bylo lépe jej nazvat vládním dluhem. Kalousek jej za sedm let ve funkci ministra financí dokázal zdvojnásobit.
Jaroslav Janota
Neonacistům žádný slušný člověk netleská
Neonacismus je prostě zlo. A je třeba to říkat vždycky veřejně, nikoliv v soukromí. Pan Radek Banga se zkrátka zachoval tak, jak by se každý slušný člověk zachovat měl. A zbabělí čeští neonacisté mu za to vyhrožují smrtí.
Jaroslav Janota
Zámek Napajedla - příležitost pro zlatokopy
Před devíti lety se vlastník zámku v Napajedlích(akciová společnost Fatra) jej rozhodl prodat. Včetně přilehlého zámeckého parku, který fungoval jako městský veřejný park od roku 1935, s výjimkou válečných let.
Jaroslav Janota
Neoliberální ráj pod záštitou bolševiků
Co má společného průměrný, pravicový neoliberál a pravověrný bolševik? Touhu po moci, bezohlednost, bezcitnost, sobectví a chamtivost až nenažranost.
Jaroslav Janota
Demokracie v ohrožení
Demokracie byla v tomto státě ohrožena v posledních letech již mnohokrát. Když si Topolánek koupil dva poslance opozice, aby jeho vláda získala důvěru. Když ministr Langr zařídil beztrestnost místopředsedy vlády Čunka.
Jaroslav Janota
Tak nám česká vláda zavřela obchody
Hrůza. Návrat totality. Tato strašná vláda zase reguluje jako za komunistů. Ohrožuje svobodu podnikání. Kvůli tomu naši kapitalističtí soudruzi klíčema v listopadu 1989 teda nezvonili.
Jaroslav Janota
Jak ředitel protokolu kanceláře prezidenta telefonoval
Jednou takhle seděl šéf hradního protokolu ve své kanceláři a přemýšlel, co by ještě tak mohl udělat. I řekl si, že už dlouho netelefonoval. Jenže komu by měl zavolat?
Jaroslav Janota
Žádný nelegální bubák ve Zlínském kraji
Myslíme na budoucnost. Na život našich dětí a vnoučat. Nejsme žádní xenofobové. Nemáme strach z ničeho neznámého. Obáváme se bubákizace Evropy. A to je zcela reálná hrozba.
Jaroslav Janota
Jen pár slov paní Věry
Ani ne před rokem vyjádřila paní Věra Čáslavská svůj názor na přístup k uprchlíkům. Možná není na škodu její myšlenky a slova znovu připomenout. Protože myšlenky na rozdíl od lidí neumírají spolu se svými nositeli.
Jaroslav Janota
Vzpomínáte na sektu Repelent 21?
Před čtyřmi lety vešla ve všeobecnou známost ve Zlínském kraji podivuhodná organizace zvaná Repelent 21. Rozhodla se tak nějak po bolševicku, že vítězi voleb vysvětlí s kým má jít do koalice.
Jaroslav Janota
Newspeak politicky nekorektních
Všimli jste si zvláštního jazyka těch takzvaně politicky nekorektních? Na některé výrazy jejich zvláštního newspeaku, aby měl člověk po ruce dobrý slovník. Dovolil jsem si přeložit několik nejpoužívanějších výrazů do češtiny.
Jaroslav Janota
Jan Haluza, atlet, křesťan a slušný člověk
Je to už více než pět let, kdy zemřel Jan Haluza. Dožil se požehnaného věku 97 let. Jeho život nebyl rozhodně lehký. Narodil se v chudé rodině a měl šest sourozenců.
Jaroslav Janota
Bohuslav Sobotka, povolání žonglér
Pan Bohuslav má smysl pro humor a tak se na mne za ten titulek jistě nebude zlobit. Posledních pár let, když sleduji působení Bohuslava Sobotky mám neodbytný pocit, že se předseda ČSSD začíná podobat cirkusovému žonglérovi.
Jaroslav Janota
Jak se čeští odmítači islámu totálně zbláznili
To co se odehrálo na Staroměstském náměstí v den dnešního výročí okupace Československa je definitivním důkazem, že někteří čeští odmítači islámu už definitivně ztratili poslední zbytky soudnosti a zdravého rozumu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 220
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2294x