Jaroslav Janota
- Počet článků 220
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2294x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Oblíbené blogy
Jaroslav Janota
Český hazardní průmysl se stal společenským problémem
To, že se Česko stalo hazardním centrem celé Evropy a blízkého okolí nás rozhodně nemůže nijak těšit. Množství vydaných licencí k provozování heren přesáhlo zejména za ministrování lidovce Kalouska všechny civilizované meze. Už fakt, že hazardní průmysl do roku 2011 prakticky neodváděl do státního rozpočtu žádné peníze, je šokující. To že počet kasin v Praze dělá skoro dvě stovky, zatímco v 7,5 milionovém Londýně funguje kasin asi třicet by mělo být varováním české společnosti. Hazard se naprosto vzepřel jakékoliv kontrole. V počtu hracích automatů na osobu Češi suveréně vedou světové žebříčky. A jsou to zejména herny provozující výherní automaty, které způsobují nejvíce problémů. Právě tyto stroje způsobují nejrychleji vznik závislosti. A proto se také odpor veřejnosti soustřed téměř výhradně tímto směrem.
Jaroslav Janota
Kdo chce zlepšovat vztahy s totalitní, čínskou vládou?
Uplynulo už čtvrt století od masakru demonstrantů na Náměstí nebeského klidu. Demonstrace probíhaly více než měsíc. A Číňané, kteří se tu sešli chtěli konec totalitního režimu. Chtěli demokracii, svobodu, lidská práva. Inspirovali se ve východní a střední Evropě. V Polsku se právě chystali na první svobodné volby. V Maďarsku se otevíraly hranice s Rakouskem. A do pádu Berlínské zdi, Sametové revoluce a událostí v Rumunsku scházelo jen pár měsíců. Totalitní čínská komunistická strana vyhlásila výjimečný stav, který vyvrcholil brutálním útokem armády proti neozbrojeným demonstrantům. Toto nelidské násilí si vyžádalo podle některých odhadů až tři tisíce mrtvých. Šlo o jednu z největších demonstrací za demokracii v dějinách. Prý se jí účastnil v jejím průběhu až milion osob. Jako vždy se v řadách demonstrantů sešli demokraté z obou stran politického spektra. Pravice i levice navázaly na odkaz vlády skutečné Čínské republiky.
Jaroslav Janota
Proč podnikavci brečí, že jim chybí kvalifikované síly?
V poslední době se nesmírně bavím, když si podnikavci všeho druhu, zejména ti vyznavači neoliberálního náboženství, stěžují do sdělovacích prostředků, jak je těžké najít v Česku kvalifikované zaměstnance. Čím to asi tak bude? Inu, úzce to souvisí s postavením zaměstnanců ve společnosti. Pokud chce někdo kvalifikované zaměstnance musí se k nim podle toho také chovat. Pocházím z města, které v podstatě postavil skutečný podnikatel. Tedy ne podnikavec současného, česko- veksláckého typu, který chce levně koupit a draze prodat, ale skutečný vizionář. Ten neplakal, že mu chybí kvalifikovaní zaměstnanci. Zkrátka si ty zaměstnance sám vychoval. Jmenoval se Tomáš Baťa. Ten člověk měl dlouhodobou vizi. Vytvářet firmu na příštích sto let. Nikoliv s dobou trvání do příštích vánoc. Stavěl pro své dělníky školy, byty, domky, obchodní domy, banky či dokonce celá města. Kolik firem to dnes dělá?
Jaroslav Janota
Problém dnešní doby je nízká úroveň komunikace.
Největší problém dnešní doby je mezilidská komunikace. Je to docela absurdní. V dnešní době internetu a sociálních síti, chytrých televizorů a mobilních telefonů má stále více lidí problém s obyčejnou, mezilidskou komunikací. Stále více mám pocit, že žiju v době těsně po pádu Babylonské věže, kdy došlo k onomu zásadnímu zmatení jazyků. Stále více a více lidí není schopno srozumitelně vyjádřit svůj názor, vyslechnout toho kdo má názor jiný a přednést racionální argumenty na obhajobu vlastního názoru. Docela to chápu u lidí mé generace, kteří prožili prvních 20 a více let v totalitním, bolševickém režimu. Žádné kurzy komunikace se tehdy jaksi nevedly. Od občana bylo požadováno, aby držel hubu a krok a příliš nevyčuhoval z řady. Zemi řídili prověření členové státostrany, kteří bez přípravy nedokázali dát dohromady rozvitou větu. Vlastní, originální myšlenky nebyli schopni ani před namířenou pistolí.
Jaroslav Janota
Nové heslo Kremlu, Extremisté všech zemí spojte se!
Jestli někdo v záchvatu šíleného, iracionálního antiamerikanismu uvěřil, že Putin je bojovníkem za svobodu, splakal nad výdělkem. Samozřejmě od tlupy osob s mozkem vymytým stovkami konspiračních teorií se už racionálního uvažování dočkáme jen těžko. V těch teoriích globálního spiknutí a různých polotajných spolků řídících planetu se už nevyznají ani ti kdo tyto teorie vymysleli a začali je šířit. Nicméně poslední události zejména na Ukrajině a v blízkém okolí ukázaly v plném světle pokrytectví a lživou propagandu ruské vlády. Když před půl rokem pár měsíci začaly demonstraci, většinou nespokojených studentů na Kyjevském hlavním náměstí šlo jen o další nevýznamnou epizodu. To co poté rozpoutal šílenec a zločinec Janukovyč překročilo všechny meze. Speciální oddíly pod přímým velením prezidenta, zvané Berkut vyvolaly masakr, který nikdo civilizovaný nemůže omlouvat.
Jaroslav Janota
Bojovat s komunistickou ideologií je směšné
Boj českých pravicových bolševiků, vedených bývalými komunisty proti komunistické ideologii je směšný. Možná to není jen česká specialita. Je ale pravda, že malá, česká záliba v kádrování všech a všude je tak trochu národní úchylka. Z pohledu zvenčí se musí české žabo-myší války o tom, který bývalý komunista je ten správný a který je ten špatný, jevit jako dokonalá absurdní komedie. Jako by vyšla z pera absurdního dramatika Havla. Dokud bývalí komunisté až s bolševickým fanatismus bojují proti bývalým spolustraníkům či dokonce současným členům vcelku standardní strany běžného, demokratického politického spektra KSČM, je celkem všechno v pořádku.
Jaroslav Janota
Sport je pokračováním politiky jinými prostředky
Vždycky mne rozesměje názor některých expertů, kteří tvrdí, že se do sportu nemá míchat politika. Takoví lidé mají značné mezery v oboru historie a to nemluvím o historii sportu. V nadpisu jsem si dovolil parafrázovat klasika Klausewitze a jeho známý výrok o tom, že válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky. Když si vezmeme historii už starých antických olympijských her je zřejmé, že ve sportovním klání mezi členy různých řeckých městských států šlo pouze o pokračování války jinými prostředky. To, že se v době konání antických olympijských her zastavovaly skutečné války o něčem svědčí. Sportovní soutěž tak vlastně nahrazovala bitvu. Některé sportovní soutěže končily často smrtí jednoho ze soupeřů. Nebylo to nic výjimečného. Ale i historie moderního sportu je od samotného počátku spjata s politikou. Zejména s politikou mezinárodní. Už ten fakt, že sportovci soutěží v barvách svých národů a států,že na počest vítěze je vztyčována státní vlajka a hraje se státní hymna je důkazem politiky, která je ve sportovní oblasti všudypřítomná.
Jaroslav Janota
Cestou z hospodářské krize je návrat k ochraně vnitřního trhu EU.
Je třeba začít znovu chránit vnitřní trh EU! Až do konce dvacátého století byl vnitřní trh Evropské patnáctky velmi dobře chráněn. Existoval složitý systém dovozních kvot, celních a administrativních bariér, které chránily vnitřní trh Evropské Unie. Odbourání těchto ochranných opatření ze strany neoliberálů, kteří se zmocnili vlády v Evropské unii a předhodili nic netušící obyvatele Evropy před hladové vlky divokého a vulgárního neoliberálního kapitalismu, reprezentovaného lokaji nadnárodních společností z Mezinárodního Měnového Fondu a Světové Banky, vedlo k hospodářské krizi v roce 2008. Krize takového rozsahu neexistovala v Evropě od Velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Souvislost se zrušením ochrany vnitřního trhu EU je naprosto zřejmá.
Jaroslav Janota
Premiérem snadno a rychle-metoda Michala Haška.
Cesta k premiérskému křeslu je ve standardní demokracii opravdu dlouhá a strastiplná. Takový premiér musí mít za sebou plno práce. Musí se vypracovat na předsedu velké politické strany, která je schopna vyhrát volby a sestavit sama vládu, případně sestavit koalici s většinou v parlamentu. To není nic lehkého. Když si vezmeme, jen třeba takové Rakousko. Největší rakouska politická strana, Lidová strana, má 700 tisíc členů! Zkuste přesvědčit tolik členů, že zrovna vy jste ten pravý na předsedu strany. Rakouská sociální demokracie má těch členů celých 300 tisíc. Je to sice méně, ale dostat se do křesla předsedy strany není o mnoho jednodušší. To Česká republika je úplně jiná liga, tedy ve srovnání s našimi jižními sousedy a jejich úrovni demokracie a politické kultury, spíše okresní přebor! Komunisté mají asi 50 tisíc členů, Lidovci 40 tisíc a ČSSD asi 24 tisíc.
Jaroslav Janota
Je to TOP 09 a STAN, kdo porušují ústavu a ohrožují demokracii!
Je neuvěřitelným pokrytectvím, když se do role ochránce ústavy a demokracie sama pasuje strana, která od svého vzniku záměrně porušuje ústavu, listiny základních lidských práv a svobod, demokratická pravidla a civilizované normy chování. Už vznik této strany z části bývalých poslanců za Lidovou stranu byl mírně řečeno nestandardní. Ve sněmovně vznikla v roce 2009 strana, kterou nikdo z voličů nevolil. Strana, jejíž vznik by v civilizované, standardní, demokratické společnosti ani nebyl možný. Tato nová strana, starých politiků získala ve volbách v roce 2010 neuvěřitelných více než 800 tisíc hlasů. To je docela rekord. Vzhledem k tomu, že měla v té době asi 800 členů! Pomohlo jim spojení se stranou Starostové a nezávislí, tedy STAN do jejíhož čela se dostali politici typu Gazdík či Polčák u nichž touha po moci převládla nad morálkou a slušností.
Jaroslav Janota
Čím se populista Okamura stal v očích řidiče Smetany?:
Okamura je mediální komik. Pravičácký, populistický intelektuálně prostý, vyznavač českého bordelu. Budoucí koaliční partner politických dinosaurů Kalouska a Nečase, stejně jako John. Umí kecat, velmi rychle a na jedno brdo, ale to je všechno. O české politice neví vůbec nic. Má za sebou nějaké bohaté sponzory, ale žádnou práci. Dělá jen pro sebe a na druhé kašle. Nikdy nepůsobil ani v komunální politice. Nemá za sebou praxi ani v obecním či městském zastupitelstvu. Je to bezohledný, egoistický, pravičácký extrémista pohrdající demokracií a voliči. Říká co chtějí ostatní, hlavně většina slyšet. Je to prázdný populista, bez charakteru, bez vlastního názoru, bez politické vize, bez zkušeností z každodenní politické práce, je to typicky marketingový produkt, mediální rychlokvaška typu Věcí Veřejných. Poslední pokus pravičáckého populismu zblbnout lidi a získat aspoň nějaké voliče. Jenže po volbách zůstanou jen řeči a nesplněné sliby. Skutek utek. Jako v případě Bártovy sekty. Jeho hnutí je založeno na vyvolávání sociální nenávisti. Stejně jako u podnikatelského projektu Věci Veřejné. Není divu, že spojenci Kalouska a Nečase z řad svým super guru dobře placených poslanců Věcí Veřejných, posílilo Soumrak přímé demokracie Velkého Vůdce.
Jaroslav Janota
Chcete žít v malém a slabém státě tzv.Svobodných?
To je jednoduché. Méně státu a více lidem. Zní to skvěle. Stát je nepřítel, který omezuje a vykořisťuje své obyvatele a bere jim z kapes jejich poctivě vydělané peníze. Proto je třeba, aby méně z odměny za práci šlo státu a více tak zákonitě zůstane občanům. No kdo by nechtěl mít více než má dnes? Jenže je tu jeden zásadní problém. Menší stát je zároveň slabý stát. Zkusme si představit život v takovém slabém státě. Občané nemusí odvádět žádné zvláštní sociální a zdravotní daně a platí jen velmi nízkou daň, případně dokonce neplatí žádnou daň z příjmu fyzických osob. Stát tak dostává možná nějaké malé peníze z nepřímých daní. Které by ale také měly být menší. Celá strana tzv.svobodných je totiž založena na neoliberální, ideologické frázi, že daň je trest státu za úspěch těch schopných, vzdělaných a pracovitých. Takže rájem na zemi se logicky stane stát, který nemá žádné prostředky, protože nevybírá žádné daně.
Jaroslav Janota
Ztráta zaměstnání není trestný čin, ba dokonce ani přestupek
Přesto to někteří lidé nejsou schopni stále pochopit. To, že lidé přijdou o zaměstnání většinou není ovlivnitelné jejich vlastní vůlí. Někteří asociálové, zejména z řad českých pravicových politiků a voličů, však mají stále tendence svalovat ztrátu zaměstnání na oběti, tedy zaměstnance, kteří o práci přišli. Většinou jde u těchto pravičáků, o deprivanty, psychopaty a asociály, kteří mají narušené duševní zdraví. Duševně zdravý jedinec disponující běžnou dávkou lidského soucitu, empatie a představivosti, tedy většinou volič levice, má naopak celkem jasno.
Jaroslav Janota
Stát není soukromá firma a nelze jej tak řídit
Existuje neoliberální ideologická fráze, že pouze soukromé vlastnictví může vytvořit kvalitní výrobek či službu. Nikoliv vlastnictví kolektivní, tedy družstevní či dokonce státní. Je to samozřejmě nesmysl. I dnes existuje řada družstev či států, které velmi dobře prosperují a vytvářejí kvalitnější výrobky či služby než soukromý, omezený sektor. Jako důkaz neschopnosti státu řídit a kvalitně spravovat státní podniky je často nesmyslně uváděn minulý režim bolševické totality. Přesto firmy a podniky vlastněné státem ve své době slušně prosperovaly. Dá se samozřejmě namítnout, že to bylo pouze na deformovaném trhu. Nicméně po privatizaci těchto státních podniků jich většina zanikla a zkrachovala. Tento fakt bývá často velmi nesprávně vykládán, jako neschopnost státních podniků uspět se svým zbožím či službami na skutečném, globálním trhu.
Jaroslav Janota
Sýrie se mění na globální reality show
Už dva roky svět se zaujetím sleduje Syrskou reality show, zvanou občanská válka. S nechutným zaujetím perverzních šmíráků nám štáby reportérů z celého světa předvádí syrské krvavé divadlo. Pro obveselení zhýčkaných světových konzumentů. Dva roky můžeme sledovat takřka v přímém přenosu jak pravidelné, ozbrojené jednotky diktátora Asada útočí na obytné čtvrťi syrských měst.
Jaroslav Janota
Česká pravice nemá řešení, zbývá jí jen strašení
Od roku 2007 nám v tomto státě vládly pravicové strany pod vedením ODS. A nastartovaly celou řadu reforem, které měly vést ke zlepšení situace ve státě. Topolánkova vláda s lidovcem Kalouskem, chemikem na místě ministra financí začala tzv.daňovou reformou. Tato reforma zrušila osvědčený a v celém civilizovaném světě praktikovaný systém progresivní daně z příjmu fyzických osob a navedla tuto zemi na ruskou Putinovu cestu tzv.rovné daně.
Jaroslav Janota
Čeští pravicoví voliči výrazně zvyšují volební preference KSČM
Chcete se udržet u moci? Dělejte dobrou politiku ve prospěch většiny voličů! To bych asi poradil politikům a voličům české pravice. V posledních sedmi letech zde vládla vláda pod vedením ODS. Bilance tohoto období je přímo úděsná. Vlády Topolánka a Nečase přivedly tuto zemi na mizinu. Neuvěřitelným způsobem zvýšily státní a veřejný dluh. Z 990 miliard v roce 2007 na současných téměř 1,7 bilionu korun! Ministru financí Kalouskovi se povedlo nevídané. Za pouhých šest let zvýšil veřejný dluh z necelých 28% HDP z konce roku 2007 na neuvěřitelných téměř 46%HDP na konci loňského roku. To je zvýšení o 18%HDP za pouhých šest let!
Jaroslav Janota
Může si český prezident dělat co chce?
Je to jen řečnická otázka. V podstatě může. Umožňuje mu to česká ústava, čeští politici a zejména čeští voliči a občané tohoto státu. Hlavně svou lhostejností. Vláda Petra Nečase měla před svým neslavným koncem prý podporu asi 8% veřejnosti. Tak výsledkům průzkumů veřejného mínění není příliš chytré důvěřovat. Jak se o tom nejlépe přesvědčil Jiří Paroubek při posledních dvou sněmovních volbách. Leč je z toho zřejmé, že každá vláda přicházející po ní musí mít nutně popularitu u veřejnosti vyšší. I kdyby ji vedl Spejbl. Ne, že by nemohl. Podle ústavy, zejména jejího extenzívního výkladu, může prezident jmenovat premiérem prakticky kohokoliv. Buďme rádi za Rusnoka. Je to aspoň prokazatelně člověk.
Jaroslav Janota
Poslanci, co chtějí pracovat.
Tak nám starý lidovec Kalousek zase odborně vysvětlil jak nemorální je česká policie. Vždyť zatkla a obvinila chudáky bývalé vládní poslance jen z toho důvodu, že chtěli pracovat. No věřili byste tomu? Poslanci se vykašlali na své voliče a rozhodli se odejít ze sněmovny. Samozřejmě pouze a jen v zájmu své milované strany. Každý občan Česka musí být hrdý na tyto odpovědné zákonodárce, kteří nehleděli na svůj osobní prospěch a z čirého altruismu se ještě zcela nesobecky rozhodli využít svých schopností a chtěli pracovat.
Jaroslav Janota
Je horší politický nebo drogový dealer?
Najdou se mezi nimi překvapivé shody. Každý z nich nabízí jistou službu veřejnosti. A naplňují poptávku jisté části veřejnosti po této ilegální a nezákonné službě. Dealer stojí na nejnižším žebříčku organizace zabývající se protiprávními aktivitami. Dealer zpravidla neoplývá příliš vysokou inteligencí. Fanoušek kultovního českého filmu Samotáři, dobře ví, že v takovém Thajsku mohou dělat dealery i opice. U českého politického dealerství platí v podstatě totéž. Dealer je člověk, který svoji živnost provozuje potají. Protože tato činnost je trestná. Rozhodně není standardní součástí života společnosti. Je to zakázaná, ilegální a protiprávní činnost. Nelze jí dělat otevřeně a s vědomím veřejnosti. I když většina veřejnosti ví o existenci dealerů a službě či zboží, které nabízejí. Přesto se tato činnost nemůže stát standardní a legální. V případě drogového dealera by se při prozrazení své činnosti mohl dotyčný dostat do vězení za trestný čin týkající se distribuce omamných látek. V případě politického dealera jde o paragrafy, které se týkají zneužití pravomocí veřejného činitele a zejména korupčního jednání.
Jaroslav Janota
Chystá se policejní převrat?
Tak nám policisté z elitního útvaru, vtrhli o půlnoci akčně až do úřadu vlády. Někoho prý zatkli, ale bohužel nemohou informovat veřejnost, protože by to prý mohlo ohrozit zdárný průběh dalšího vyšetřování. A lidi to fakt žerou. Dva nejvyšší představitelé úřadu vlády byli v noci zatčeni a izolováni, aniž byla veřejnost jakýmkoliv způsobem informována. Policie dokonce ani nepotvrdila kdo byl zatčen, natož, aby byla tak hodná a sdělila občanům tohoto státu, jakýkoliv důvod zatčení. Političtí komentátoři už hledají nové složení vlády, jiní kopou hrob ODS, další velebí odvahu státního zastupitelství, někteří slaví vítězství proti korupci. Téměř všichni ale provolávají slávu profesionalitě české policie. Já a další občané tohoto státu, kteří mají představivost, však o skutečných pohnutkách jednání Policie pochybují.
Jaroslav Janota
Když český lokaj demonstruje proti násilí.
Režisér Menzel se před prezidentskýmivolbami vyjádřil ve smyslu, že Češi mají zbabělou povahu, protože jsou potomky nevolníků. To je typický názor průměrného českého lokaje. Žít ze dne na den a vědět, že život váš, vaší rodiny či celé vesnice je v rukou degenerovaného šlechtice někde na kopci, či samozřejmě jeho slouhů a lokajů, je mimořádně statečné a odpovědné. Což lokajové režisérova typu nepochopí. Tito zbabělci, kteří se celý život věnují pochlebování vrchnosti a čištění jejich bot a zadků, v očekávání ohlodané kosti hozené panstvem z okna služebnictvu, opravdu nemají příliš právo hodnotit slušné lidi.
Jaroslav Janota
Integrovat nebo segregovat?
Už dobrých více než 30 let praktikuje československá a česká společnost cílevědomou segregaci své cikánské národnostní menšiny. Těžko říct jak tato politika segregace vznikla? Zda se jednalo pouze o polooficiální nařízení, či pouze koordinovanou byrokratickou, více méně spontánní iniciativu. Začalo to od píky. To znamená od dětí. Až počátkem 80.let se projevuje zvýšená snaha úřadů, oddělit od sebe české a cikánské děti už od počátku školní docházky. A to za pomoci tzv.zvláštních škol.
Jaroslav Janota
Katolický Putna versus hradní Zeman.
Trapné a žabomyší války jsou na české politicko-společenské scéně celkem obvyklé. Tento druh politického folklóru, pravda nedělá České republice příliš dobré jméno, zejména v civilizovaném zahraničí. Ale mezi zprávami o pěstní demokracii z parlamentu ve Venezuele se to celkem ztratí. Zase není divu, že si tu naši zemi pletou s Čečnou. Pravdou je, že jak ústava, tak vysokoškolský zákon hovoří jasně. Pokud má prezident právo jmenovat profesory nebo třeba soudce, má logicky právo také je nejmenovat. Názory, že se jedná pouze o formální či ceremoniální povinnost prezidenta podepsat seznam profesorů, který mu připraví vědecké rady vysokých škol, jsou liché. Buď jde o právo prezidenta rozhodnout se a nebo takový formální úkon nemá v zákoně či ústavě, co dělat. Není opravdu třeba nechat si jmenování do vědecké či pedagogické hodnosti potvrzovat politikem. K čemu?
Jaroslav Janota
Princip kolektivní viny je nepřijatelný.
Jako po každém sjezdu sudetských Němců se zase objevují spekulace o revizi historie. Přitom něco takového je zhola nemožné. Nelze z dnešního pohledu posuzovat historické události či je primitivně vytrhávat z jejich historických souvislostí a z dějinného kontextu. Na druhou stranu je třeba už konečně jednou naplno říct, že princip kolektivní viny je zkrátka nepřijatelný pro jakoukoliv civilizovanou společnost. A odsun sudetských Němců po roce 1945 z jejich domovů byl jednoznačně aplikací kolektivní viny na nevinné příslušníky německé a maďarské národnosti. Odsun provedený bez ohledu na individuální vinu těch, kterých se týkal byl nespravedlností a nebál bych se označit jej jako zločin. Nelze aplikovat vinu pouze na základě národnostního původu.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
